Žďárské vrchy

Turistická oblast Žďárské vrchy je vymezena městy Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem na jejím jižním okraji a Poličkou a Hlinskem na okraji severním. Oblast patří k nejnavštěvovanějším rekreačním oblastem v České republice. V roce 1970 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast s rozlohou 715 km2 jejíž součástí jsou rezervace Velké Dářko, Žákova hora a Staré Ralsko. Nejvyšším vrcholem je 836 m vysoká hora Devět Skal.

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu.


Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.


Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.

V oblasti se nacházejí také četné kulturní památky. Pozoruhodná je přestavba a dostavba monumentálního areálu bývalého cisterciánského konventu s architektonickým klenotem - kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - v duchu barokní gotiky, provedená barokním architektem J. Santinim - Aüchlem. K tomuto vyjímečnému dílu se připojuje řada dalších Santiniho prací na Žďársku. Návštěvníka zámku ve Žďáru nad Sázavou upoutá expozice J. Saniniho - Aüchla a expozice Muzea knihy.
V oblasti se nacházejí i památky na osvobozovací boje z období 1943 až 1945 (např. na partyzánskou brigádu M. J. Husa). Součástí krajiny na Žďársku, dotvářející její podobu a půvab, jsou dochované doklady lidového stavitelství - typická lidová architektura. Jedná se jednak o roubené lidové stavby, zejména v horských oblastech (Jimramovsko, severní Novoměstsko) jednak o zděné lidové stavby (Žďársko a část Novoměstska). Přechod od roubené architektury ke zděné představují zděné stavby s dřevěným štítem. Charakter obytných domů dotvářely i hospodářské stavby, špejchárky, stodoly, kůlny, dále stavby provozní a výrobní, kovárny, mlýny apod. Také ostatní charakteristické lidové stavby - zvoničky, boží muka, kříže a plastiky - dokreslují osobitý vzhled vesnic i celkový obraz krajiny.

Žďárské vrchy jsou rozlehlým typickým krajinným celkem, kde je v opravdové harmonii překrásná a půvabná krajina spolu se sídlištními útvary. Kouzlo zdejší krajiny bylo zdrojem inspirace pro četné umělce, ať jsou to slavní malíři, sochaři, spisovatelé, básníci nebo hudební skladatelé.

 
vytisknout
Partnerské weby