Valašsko

Severovýchodní oblast České republiky tvoří pohoří Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Tento region, nazvaný podle pastevců ovcí (valachů) Valašsko, byl osídlen ve 12. století. Spojením kultury horských pastevců a zemědělců, kteří se usadili v údolích, vznikla velmi osobitá kultura, zachovala se působivá lidová architektura dřevěných staveb a dodnes se uchovává silná folklórní tradice. Valašsko je specifickým národopisným a kulturním regionem, lze jej vymezit přibližně územím okresu Vsetín. zahrnuje města Frenštát pod Radhoštěm, Kelč, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a Štramberk. Centrem severní části Valašska je město Rožnov pod Radhoštěm. Obraz původního Valašska s unikátní dřevěnou architekturou, lidovou kulturou, řemesly, zvyky a obyčeji je zachován ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které bylo založeno v roce 1925.

Valašsko tvoří povodí řek Odry, Moravy i Váhu. Nejvýznamnější řekou je Bečva, která má dvě koryta (Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva), spojující se pod městem Valašské Meziříčí. Rozmanitost krajinného reliéfu dotváří několik rozsáhlejších vodních ploch, přehradní nádrž Bystřička, Horní Bečva, Stanovnice a další. Západně od toku Ostravice se rozepíná hora Smrk (1276 m), která je nejvyšším vrchem Radhošťské hornatiny. Průlomové údolí Čeladénky tento masív odděluje od zvlněného hřbetu s vystupujícími vrchy Kněhyně, Čertův mlýn, Pustevny a Radhošť. Severní rozsochy Noříčí a Velká Stolová dosahují rovněž přes tisíc metrů. Hluboké Rožnovské sedlo - tzv. Pindula, oddělují Radhošť od hřbetu Veřovických vrchů s vrcholem Velký Javorník. Tady končí i Moravskoslezské Beksydy. Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou.