Přechod masívu Trojmezné v jihovýchodní části Šumavy, táhnoucí se v délce 10 km po české státní hranici s Rakouskem a Německem. Přibližně uprostřed tohoto hřebene se nalézá Trojmezí - místo, kde se střetávají hranice těchto tří států. Kromě vrcholu Třístoličníku (1332 m n. m.), Trojmezné a zmíněného místa Trojmezí, zde nalezneme i nejvyšší horu české části Šumavy - Plechý (1378 m n. m.). V jeho područí se pak schovává jedno z ledovcových jezer - Plešné jezero. V zimním období jsou vrcholové partie pokryty místy až dvoumetrovou vrstvou sněhu a nenadálý příchod sněhové vánice dokáže udělat z celkem poklidného přechodu hotový očistec.

Nejlepšími místy, odkud lze přechod začít, je malá osada na česko-německé hranici Nové Údolí, či lipenská obec Nová Pec. Do obou míst se pohodlně dostanete vlakem.

Německy Bayerisch Plöckenstein. Skalnatý hřbet 6,5 km jihozápadně od osady Jelení, na hranici s Německem. Součást hlavního rozvodního Plešského hřbetu. Několik vrcholových žulových skal s výhledem, dříve nazývané Na laním skoku. Okolí skal porůstá mimořádně cenná a ojedinělá rozvolněná smrčina s příměsí kleče. Součást I. zóny NP. Východní sedlo Trojmezí (1 321 m n. m., německy Dreieckmark) patří k nejznámějším v Čechách. Prochází jím totiž hranice tří států - České republiky, Německa a Rakouska.

Trojmezná je součástí šumavského pohraničního hřebene. Z jejího vrcholku jsou velmi pěkné výhledy zejména na Alpy. Na jejích svazích jsou četná kamenná moře. Většina území hory je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora.

Nedaleko vrcholu leží snad nejznámější místo celého pohraničního hřebene známé jako Trojmezí (Dreieckmark). Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN, leží ve výšce 1.321 m nad mořem a je označeno mezníkem s názvy a státními znaky jednotlivých států.

Ledovcových jezer, skutečných klenotů šumavské přírody, napočítáte osm. Největší je Černé jezero kousek od Železné Rudy; nejvýše položené zase Laka nad zaniklou osadou Hůrka.

Na rašeliniště je bohatší česká část Šumavy. Nahlédnout do jejich tajemného světa můžete např. na Jezerní slati nedaleko Kvildy nebo na blízké Chalupské slati. Nejcennější komplex šumavských rašelinišť, Modravské slatě, není kvůli ochraně přírody veřejnosti přístupný; na jeho západní okraj, který přesahuje do Německa, můžete alespoň nahlédnout v rezervaci Filze und Hochschachten na samé státní hranici nad Frauenau.

Bývaly doby, kdy v šumavských lesích pracovaly desítky skláren. Jedinou funkční sklárnou na české Šumavě zůstala brusírna v Anníně, za slávou šumavského skla dnes musíte do Německa. Skvělé sklářské muzeum ve Frauenau má mezinárodní reputaci, velký sklářský provoz s možností prohlídky je v Bodenmaisu.