Šumava - Povydří, Pláně

Oblast centrální Šumavy v okolí řeky Vydry a Otavy je tvořena Kvildskými pláněmi (Modravské slatě a horní Povydří jsou někdy nazývány Modravské pláně), Svojšeckou hornatinou a částečně zasahujícími Kochánovskými pláněmi. Z jihu je oblast lemována hraničním pásem vrcholů - Poledník, Roklan, Blatný vrch, Luzný, Mokrůvky. 

Podoblast Povydří, Pláně zahrnuje také města Vimperk či Kašperské hory s historickými a kulturními památkámi, a malebné horské obce Modrava a Kvilda, které patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy.

Podél toku Vydry byla v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou zřízena naučná stezka, která na sedmi kilometrech své trasy seznamuje na dvanácti zastaveních návštěvníky se zajímavými místy tohoto divokého a pro turisty velmi atraktivního údolí, na jehož ochranu zde byla zřízena přírodní rezervace.
Na nádherných Šumavských pláních se nacházejí nejcennější šumavská území - rašeliniště vrchovištního typu, tzv. slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha - je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se v nadmořské výšce 740 m rozkládá největší údolní rašeliniště Mrtvý luh. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu.
Pláně patří k nejchladnějším oblastem Šumavy (zejména okolí Kvildy a Borových Lad) a poskytují díky svému malému převýšení ideální podmínky především pro cykloturistiku a pro běžecké lyžování.