Pálava

Popis:

Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep.

Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství.

K ochraně přírodních a kulturních hodnot Pavlovských vrchů a jejich okolí byla v roce 1976 na území o rozloze 83 km2 zřízena chráněná krajinná oblast Pálava. O deset let později se stala třetím místem v dnešní České republice, které se v rámci programu Člověk a biosféra stalo biosférickou rezervací UNESCO. Křivé jezero, které se nachází v nivě Dyje u Nových Mlýnů, je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. Celá chráněná krajinná oblast je na seznamu evropsky významných ptačích území a pravděpodobně se stane též ptačí oblastí celoevropské soustavy Natura 2000. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v České republice.

Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti ušetřena četných neuvážených a nežádoucích zásahů. Velká část Turoldu a Svatého kopečku byla zničena těžbou vápence, zatímco Janičův vrch byl odtěžen zcela. Velké rozlohy půd na svažitých pozemcích jsou postiženy erozí, jinde byl krajinný ráz narušen terasováním pozemků. Další škody způsobilo použití nebezpečných pesticidů, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvěře na Děvíně byl sice už zrušen, obory v Milovickém lese s nadměrnými stavy zvěře však dosud existují. Přesto je chráněná krajinná oblast Pálava příkladem území, jehož využívání nemá ničivý účinek na dochovaný stav přírodního prostředí.

Impozantní je skalní vápencová stěna nad Horními Věstonicemi - Martinka, s kroužícími a ukřičenými kavkami. Široké sedlo, jímž sestupuje silnice do Perné, nás pak odděluje od dalších zajímavostí: Sirotčího hrádku a Tabulové hory.

Pavlovské vrchy jsou totiž vyhlášené výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin, zejména teplomilných. Řada druhů zde má svou severní hranici rozšíření, např. šalvěj habešská. Rostou zde však dokonce i endemické druhy - např. hvozdík Lumitzerův pálavský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě. Floristické orgie vypukají tradičně na Pálavě především v měsíci květnu, kdy se stráně i vápencová skaliska rozzáří tisíci květy. I laik rozpozná ostrůvky žlutě kvetoucí tařice skalní a bělostné obláčky tureckých višní mahalebek.

V regionálním muzeu v Mikulově mohou turisté zjisti velmi zajímavé informace o přírodě, historii oblasti a dějinách vinařství. Dalším významným bodem je Archeologické muzeum v Dolních Věstonicích, odkud pochází známá Věstonická Venuše. CHKO Pálava nabízí množství zajímavých nenáročných turistických tras krásnou přírodou.

 
vytisknout
Partnerské weby