Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.
    Celkem 162 kilometrů čtverečních zaujímají v Česku Novohradské hory rozprostírající se kolem Nových Hradů, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici s Rakouskem, kde se táhnou téměř k údolí Dunaje. Svou rozlohou převážně zasahují do Rakouska až k údolí Dunaje. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1040 m) a Vysoká (1034 m). K dalším větším vrcholům patří Stříbrný vrch (936 m), Kraví hora (953 m), Vysoká (1034 m), Jelení vrch (956 m) a Točník (903 m).
    Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. Nejvyšší hodnotou jsou lesy (zhruba 14 000 ha plochy) původně především jedlobukové s příměsí smrku. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.
   Téměř na každém kroku narazíte na nějakou zajímavost. Zřícenina tvrze Cuknštejn se tyčí v téměř původní podobě asi 3 km jihozápadně od Nových Hradů v Novohradských horách nad východní částí parku Terčino údolí ve výšce 552 m nad mořem. Patří k nejzachovalejším a nejzajímavějším památkám svého druhu v jižních Čechách. K jiným zříceninám patří Pořešín a Sokolčí. Za návštěvu stojí také tradiční poutní místo a Kraví hora s rozhlednou, ze které můžete obdivovat celé novohradsko.