Popis:

Jizerské hory se nacházejí na severu Čech ve Frýdlantském výběžku. Ale zasahují i do Polska, ale jejich polská část už není (podle mého názoru) tak pěkná jako část česká. Je zde možno najít unikátní přírodní scenérie, které nemají v naší zemi obdoby, ale na straně druhé poškozené a umírající lesy zničené emisemi. Díky unikátní přírodě byla vyhlášena v roce 1967 chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Rozprostírá se na ploše 350 km2 a vyznačuje se typickou geomorfologií, vegetací a faunou, kteréžto byly ovlivněny přítomností blízkého pevninského ledovce.
Jizerky jsou krajinou mnoha kontrastů - na severním úbočí hor se nachází rozsáhlý přirozený ekosystém bučin, který rozlohou nemá v Čechách obdoby, na po celých horách se vyskytují zrádná, ale krásná, rašeliniště - ale bohužel na mnoha místech jsou holé pláně bez stromů, které byly buď vytěženy nebo jsou tolik zničené emisemi z německých, polských a našich zdrojů znečištění, že z původně živých stromů zbyly jenom suché pahýly, které však účelně chrání mladé stromky před nepříznivými vlivy.
Nejcennější přírodní fenomény se dochovaly v méně přístupných místech, na prudkých svazích, na sutích, v nejvyšších polohách hor, na rašeliništích, podmáčených loukách a v mokřadech. Jedná se zejména o bukové lesy, rašelinná společenstva, horské smrčiny a květnaté a podmáčené louky. Tyto lokality jsou většinou chráněny v rámci tzv. maloplošných chráněných území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky). Na straně druhé však můžete na náhorní plošině spatřit rozvrácené lesní porosty, které vzaly za své v důsledku znečištění ovzduší a půdy, větrných a hmyzích kalamit, změny dřevinné skladby a rozsáhlé těžby.
Jizerské hory vynikají trochu strašidelným půvabem rašelinišť a rašelinových jezírek a kosodřevinovou kožešinou na plochých hřebenech. Jsou to také mohutné bukové lesy, skrývající strmé západní a severní svahy hor. Nad těmito srázy se tyčí bizarní žulová bradla, skalní bludiště, viklany a osamělé skalní věže. Symbolem Jizerských hor jsou také věže umělé, vystavené jako rozhledny ve druhé polovině devatenáctého a na začátku dvacátého století, které poskytují skvělé výhledy. V každém případě je to vynikající místo pro pěší turisty, milovníky jízdy na horských kolech a v zimě pro běžkaře.