Popis:

Ačkoli každá turistická oblast má svou zvláštní atmosféru, která jí dodává kouzlo jedinečnosti, Chodsko mezi nimi vyniká. Je zkrátka jiné - nesmírně zvláštní, přitažlivé a výjimečné svým nářečím, obyčeji, bohatými kroji i kulinářskými specialitami.
Oblast Chodska, tak jak ji známe dnes a jak vstoupila do národního povědomí, je pouze jednou částí chodského osídlení západní hranice. Ve středověku tato česká etnografická skupina obývala rozsáhlé území, rozkládající se v pásmu od Domažlic přes Bor a Tachov po Planou.
Na jižním cípu sídlili domažličtí Chodové, obývající v okolí města jedenáct historických privilegovaných vsí: Draženov, Chodov, Klenčí pod Čerchovem, Klíčov, Chodská Lhota, Mrákov, Pocinovice, Postřekov, Stráž, Tlumačov a Újezd.
Za ozbrojenou strážní službu na hranicích byli Chodové odměňováni českými panovníky četnými privilegii, která jim přinášela vyjímečné postavení ve feudálním systému. Nejdůležitější výsadou byla jejich osobní svoboda, poddanství pouze králi. Domažličtí Chodové obdrželi v l. 1325 - 1612 od českých panovníků čtyřiadvacet privilegií, která jim jejich výsady potvrzovala. Měli i vlastní samosprávu, tvořenou rychtáři vsí a purkrabím sídlícím na domažlickém hradě. Svá privilegia si udrželi téměř do konce 17. stol.
Vlastní vsi se skládaly z jednotlivých dvorů kolem prostorné, uzavřené návsi se dvěma přístupovými cestami, které se daly snadno zatarasit a bránit. Obranu dále doplňovaly stodoly a hrazené zahrady ve dvorech.
Každý útok na takto opevněnou vesnici znamenal pro nepřítele vážnou, často nepřekonatelnou překážku, jejíž dobývání přinášelo neúměrné ztráty, zvláště, když ji hájili zkušení a odhodlaní bojovníci. Přes pozdější zástavby a přestavby si tento základní charakter zachovaly téměř všechny vsi v původní chodské oblasti.
Chodsko má image oblasti folkloru, historie a kultury, kde se nacházejí lesy, příroda a dobré sportovní možnosti společně s výborným klimatem.
Chodsko je oblastí obklopující město Domažlice. Chodové kdysi zajišťovali ozbrojenou ochranu českých hranic a za to měli ve 14.- 17.století panovnické výsady, např. vlastní samosprávu. Strážním úkolům byly uzpůsobeny i chodské vsi. Jednak polohou na svazích nebo úpatích kopců, jednak členěním, kdy na velkou uzavřenou náves vedly pouze dvě cesty. Dodnes se zachovala lidová architektura v některých vesnicích - Mrákov, Postřekov, Trhanov, Klenčí pod Čerchovem, lidová nářečí a zvyky. Lidový folklor připomínají různé slavnosti, např. Chodské slavnosti v Domažlicích. Tam se sjíždějí v polovině srpna všichni dudáci z ČR.
V kraji se dochovalo i krajkářství, paličkování nebo výroba keramiky či gastronomické speciality - chodské koláče.