Území Českého Švýcarska, malého pískovcového ostrůvku uprostřed Evropy, bylo 1. ledna 2000 vyhlášeno národním parkem.
Množství značených turistických stezek, které propojují jedinečné přírodní lokality s historicky cennými místy, spolu s množstvím útulných a cenově dostupných hotelů a pensionů láká do této oblasti stále větší počet návštěvníků snažících se uniknout ruchu měst. Ti sem přicházejí hledat klid a odpočinek.
Kaňon řeky Labe, největší pískovcový kaňon v Evropě, a především samy pískovcové skály mají své až fanatické přívržence. Pískovec, jenž dominuje zdejší krajině a utváří skály vysoké desítky až stovky metrů, byl díky své poddajnosti hojně využíván v architektuře baroka (slovo přišlo z portugalštiny, kde pojmenovávalo klenotnické ozdoby bizarních tvarů). Díky drsnému, pórovitému povrchu a díky puklinám vzniklým působením deště a větru se v těchto skalách již v devatenáctém století zrodil zvláštní druh horolezectví, v němž není třeba horolezeckých pomůcek.

Malebnost skal je umocňována zelení okolních lesů. Když se člověk podívá na skály z údolí, protkaných toky divokých říček, uvidí ohromné pláty pískovce, nahrnuté jeden na druhý jakoby rukou obra, a diví se, jak je možné, že to celé drží již tisíce let pohromadě. Místy se pláty zakulacují a vypadají jak vysoustružené, jinde jsou zas ozubené a připomínají pevnosti se stážními věžemi a nejednou jsou zase tvary skal podobné pohádkovým postavám, lidským tvářím nebo zvířatům.

Příběh tohoto území se počíná před mnoha milióny lety, kdy se v oblasti dnešního Českého Švýcarska rozprostíralo mělké moře. Právě z jeho písečného dna se po ústupu moře zrodil podivuhodný svět pískovce. Svět skalních věží, mostů a bran, svět roztodivných kamenných forem, které připomínají včelí plástve anebo přesýpací hodiny.

Tvář krajiny Českého Švýcarska je odedávna spoluvytvářena také přítomností člověka. Smírčí kříže, skalní kapličky a opuštěné kostelní stezky připomínají dávné příběhy zdejších obyvatel. Harmonický soulad místních lidových staveb (tzv. domů s podstávkou) dodnes přitahuje pozornost návštěvníků, kteří se do Českého Švýcarska začali vydávat již na konci 19. století. Jejich kroky míří nejčastěji k proslulé Pravčické bráně, největší pískovcové skalní bráně v Evropě, nebo za plavbou na lodičkách v soutěskách řeky Kamenice. Jedinečné zážitky však nabízejí také četné vyhlídky, např. Mariina vyhlídka u Jetřichovic, loupežnické skalní hrádky, jako je Šaunštejn u Vysoké Lípy, či romantická procházka Kyjovským údolím.

Více najdete na:www.ceskesvycarsko.cz