Turistický okruh z Pavlova plný rozmanitých výhledů do kraje vede přes skalnatý hřeben s dominantním vrcholem Děvína a dvě krásné zříceniny středověkých hradů.

Výchozí bod je v obci Pavlov od rozcestí u prodejny potravin. Vycházíme po zelené značce přes Pavlov do sedla pod zříceninou Dívčí hrady. Celý tento 2 km dlouhý úsek stoupáme /2-3/ nejprve kolem vinic a pak lesem, kde se k zelené značce připojuje i červená, až k rozc. Pod zříceninou.

Zde odbočíme vlevo a po 100 m se už před námi rozprostře rozsáhlá zřícenina Dívčí hrady, kde se nám z trosek hradu nabízejí výhledy na vodní nádrž Nové Mlýny a malebné vesničky v údolí pod zříceninou. Zřícenina hradu Dívčí Hrady (též Děvičky) je dominanta severovýchodního okraje hřebene masívu Děvína v Pavlovských vrších. Stavební rozbor hradu dokládá jeho původ ze 14. stol. Sídlo obklopovaly vysoké hradební zdi a do vnitřního hradu se přicházelo dvěma branami. Jan Lucemburský zastavil hrad pánu z Lichtenštejna, čímž strategický význam stavby poklesl. Nebezpečí tureckého vpádu ve 30. letech 16. stol. si vynutilo další úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté pevnostní věže. Za třicetileté války byl hrad pobořen Švédy a sloužil potom jen jako hlásná strážní pevnůstka varující před blížícími se Turky. Koncem 18. stol. ještě sloužil hradní zvon, jímž se ohlašovalo nebezpečí či živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadal a stal se zásobárnou stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí.

Zpět od rozcestí pod zříceninou pokračujeme po červené směr Perná a asi po 100 m od dalšího rozcestí naše červená vede rovně. Po 1 km stoupání /2/ dojdeme na vrchol Děvín (548,7 m) - nejmohutnější a nejvyšší plochý vrchol Pavlovských vrchů, odkud jsou úchvatné výhledy. Z vrcholu postupně klesáme /2/ 1,5 km, přičemž v závěru jdeme přímo po bílých vápencových skalách stáčejících se až k rozc. Soutěska. Od Soutěsky nás červená dovede na silnici z Pavlova do Klentic k rozc. Perná a dále až do Klentic, kde si můžeme odpočinout a posilnit se v místním občerstvení.

Z Klentic vedou naše kroky po červené směr Sirotčí Hrádek a čeká nás 1 km dlouhé stoupání /2-3/ ke druhé zřícenině. Sirotčí Hrádek je připomínán již ve 13. století jako pomezní hrad. Roku 1645 byl dobyt a rozbořen Švédy, od té doby je pustý. Dnešní zřícenina je rozložena na dvou strmých vápencových skalních útesech na západním okraji Klentice. Jižní skála, k níž chránila přístup brána s padací mříží, je zakončena nevelkou plošinou se zbytky třípatrového hradního paláce. Na severní skále, kde stávala věž, jsou fragmenty hrádku méně zachovalé. Ze skalních útesů se zříceninou je daleký výhled.

Po důkladné prohlídce maličké, ale velmi působivé zříceniny se můžeme vrátit stejnou cestou po červené značce přes Klentice 1,5 km k rozc. Perná, kde nyní zabočíme doleva na modrou značku směrem k rozc. Pod Martinkou 2 km. Chvíli stoupáme až na louku, kde se po pravé straně v lese nacházejí odjištěné horolezecké cesty. Za loukou klesáme lesem /2/ asi 200 m k rozc. Pod Martinkou (360 m). Vlevo podél skály lze dojít ke skalnímu oknu vzniklému zaklíněním obrovského balvanu v úzkém kaňonu, kterým se dá projít ke krátké via feratě /3!/ vedoucí na vrchol Martinky. Z Martinky se můžeme opět pokochat výhledy na další část obrovské vodní nádrže Nové Mlýny.

Stejnou (neznačenou) cestou se vrátíme k rozc. Pod Martinkou, odkud můžeme pokračovat vpravo do kopce /2/ 1 km stále po modré (též zelená) k rozc. Nad soutěskou. U rozcestí odbočíme doprava na zelenou značku a po 500 m dojdeme k Soutěsce. I nadále zůstáváme věrni zelené značce a pokračujeme chvíli lesem do kopce /2/ a pak po nádherné stráni s pěknými výhledy na vesničky u vodní nádrže Nové Mlýny. Viditelně se přibližujeme ke zřícenině Dívčí hrady, odkud se vracíme po zelené stejnou cestou do Pavlova, kde náš výlet končí.

Autor: Filip Balogh