Z Jindřichova Hradce kolem řeky Nežárky

Málokteré město se může pyšnit tak rozsáhlým zachovalým historickým jádrem jako Jindřichův Hradec. I přes to, že komplex budov hradu a zámku je po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v ČR, nedochází zde k tak masivnímu turistickému ruchu. Právě díky této skutečnosti si můžete v klidu vychutnat každé zákoutí a pak vyrazit vstříc CHKO Třeboňsko proti proudu řeky Nežárky k dalším pamětihodnostem jako je třeba zámek Jemčina a malebné městečko Stráž.

Historické jádro města Jindřichův Hradec tvořené náměstím Míru, Svatojánskou, Komenského a Panskou ulicí je městskou památkovou rezervací. K nejvýznamnějším památkám patří renesanční zámek tvořený třemi nádvořími s arkádami a zahradním altánem - Rondelem, gotické opevnění s Nežáreckou bránou, gotické, renesanční a barokní domy a také kláštery minoritů a františkánů. Jindřichův Hradec byl v minulosti považován za nejbohatší poddanské město v Čechách a může se pochlubit i prvenstvím mezi českými městy ve veřejném elektrickém osvětlení z r. 1887. K raritám města patří poloha na 15. poledníku a největší lidový mechanický betlem na světě.
K jednoduší orientaci z výchozího bodu na náměstí nám pomůže červené turistické značení, které nás vyvede Nežáreckou bránou z historického centra. Na druhém břehu Nežárky se můžeme ještě pokochat nádhernými pohledy na opevněný zámecký komplex a pak vyrazíme do kopce /2-3/ přes pražské předměstí kolem rodinných domků. V závěru stoupání vede značka kolem zalesněného vršku s kostelem sv. Jakuba a objeví se zde též značení trasy č. 1148. Ocitáme se na stezce pro pěší a cyklisty, která vede chvíli alejí a pak už mezi poli a loukami. Mírně stoupáme /1-2/ kolem letiště k vyhlídce K. Zvěřiny. Za Děbolínem nás červená značka opět vyvede mezi pole a opět krátce, nyní ale výrazněji stoupáme /2-3/ přes Rýdův kopec. Hlídáme si bedlivě značení a po polních cestách dojedeme až k rozcestí Sv. Barbora.
Na okraji polesí Svatá Barbora stojí na pozemku bývalé myslivny zrušený poustevnický kostelík sv. Panny Barbory, který býval kdysi cílem okázalých poutí a oblíbeným jindřichohradeckým výletním místem. Již někdy v 11. a 12. stol. sídlili v této krajině mniši - poustevníci, kteří poskytovali obyvatelům širokého okolí duchovní útěchu. Traduje se i domněnka, že tito první kněží - černí mniši byli žáky sv. Cyrila a Metoděje a šířili mezi naším lidem po smrti obou slavných věrozvěstů učení Kristovo jazykem staroslovanským. Nyní nás čeká sjezd po lesních cestách, kdy si opět bedlivě hlídáme značku, až se napojíme na zpevněnou lesní cestu. Za hrází rybníka červená značka odbočuje k Holenskému Dvoru, my však můžeme pokračovat po polní cestě přímo do vesničky Mnich.
V těchto místech přejíždíme hranici CHKO Třeboňsko, která je zařazena do mezinárodního systému biosférických rezervací UNESCO. Po hranici CHKO vede silnice, která nás dovede do Kardašovy Řečice. Městu v rybničnaté krajině dominuje z daleka nepřehlédnutelná věž kostela sv. Jana Křtitele. Za kostelem je schovaný čtyřkřídlý nepřístupný zámek, ve kterém jsou dnes soukromé lékařské ordinace. Přes náměstí nás provede modrá turistická značka a cyklotrasa č. 1170, po které uháníme vstříc rovinaté zalesněné krajině s bohatým zastoupením rybníků. Za osadou Cikar opět následujeme modrou značku až k obávanému jezu na Nežárce u bývalého mlýnu Metel. Po případném občerstvení v bufetu u jezu pokračujeme za mostem po polní pěšině a zelené turistické značce, která později vede převážně po lesních asfaltkách. I když projíždíme údolím Nežárky, řeky si moc neužijeme, protože naše cesta vede hustým lesem. Zelená značka na chvíli sice odbočí na úkor sjízdnosti na lesní pěšinu k letnímu dětskému táboru, my ovšem můžeme pokračovat po zpevněné cestě, ke které se po nějaké době opět přidá zelené turistické značení.
V závěru už po silnici dojedeme k významnému baroknímu loveckému zámku Jemčina, u kterého se můžeme posilnit ve stylové restauraci. Vedle zámku bývala významná obora, po jejímž okraji vede naše trasa krásnou lipovou alejí. Až za obec Šimanov se držíme červené značky, která však dále vede v těžko sjízdném terénu podél Nežárky. My se proto vydáme po polní cestě směr Plavsko, kde nás silnice a trasa č. 3201 svede do Stráže nad Nežárkou. Malebné letovisko na řece Nežárce se zapsalo do širšího povědomí také díky české sopranistce světového významu Emy Destinové, která v letech 1914-30 byla majitelkou zdejšího zámku. Po prohlídce zámku a náměstí s řadou významných maloměstských domů vyjíždíme po žluté značce směr Lásenice. Kousek za zámkem odbočíme z hlavní silnice na pěšinu kolem parku a téměř celý úsek až do Lásenice jedeme podél Lužnice v terénu, který si budou pochvalovat zejména milovníci horské cyklistiky. Turistické značení, i když je většinou dobré, vede střídavě po lesních cestách a pěšinách a proto vyžaduje naši zvýšenou pozornost.
Z malebné vesničky Lásenice, kde je několik restaurací skýtajících toužebně očekávané občerstvení, vede naše žlutá značka pro změnu po silnici, do kopce /2/. Na rozdíl od ojedinělých, ale o to prudších krátkých stoupání podél Nežárky, nyní stoupáme souvisle k obci Vydří a od Čachrova vršku už zaslouženě sjíždíme. V údolí Nežárky se opět napojíme na trasu č. 32, která nás bez větších obtíží dovede zpět do výchozího bodu.
 

Autor: Filip Balogh