Zámky mezi Soběslaví a Červenou Lhotou

V okolí Soběslavi se nachází mnoho historických památek a zajímavých míst. Během tohoto vyloženě rekreačního výletu se seznámíte jak se zámky, které lákají davy turistů, tak i s těmi, na kterých se už výrazněji podepsal zub času.

Největším i nejvýznamnějším městečkem na této trase je Soběslav. Už první zmínky jsou spjaty s rodem Rožmberků, kteří pečovali o město více než 300 let a ozdobili jej nádhernými stavbami. Zašlou slávou středověku je Rožmberský hrad, založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka. Hrad i celá původní část města byly obehnány dodnes částečně zachovalými hradbami zdobenými čtyřmi baštami a vodním příkopem. V 18. století byl hrad přeměněn v pivovar a později i na sýpky, k nimž přiléhá okrouhlá věž Hláska. V současné době probíhá záchrana celého komplexu tohoto unikátního městského hradu. Krásnou stavbou a klenotem městských památek je kostel sv. Víta, jedna z nejvyspělejších památek české gotiky z doby Václava IV. Na náměstí Republiky upoutá každého kostel sv. Petra a Pavla s majestátní štíhlou 68 m vysokou věží. Dalšími ozdobami soběslavského náměstí jsou výstavní renesanční Smrčkův dům se dvěma štíty a arkýřem (národopisné oddělení husitského muzea) a Stará radnice v průčelí se dvěma štíty z roku 1487. Významnou budovou je rovněž Rožmberský dům, ve kterém jsou dnes umístěny přírodovědné sbírky Táborska a Blat.
Kolem další významné památky - kostela sv. Marka, dnes sloužícího jako soběslavská galerie, vyjíždíme po trase č. 1136 směr Lžín. Mírně vystoupáme /1-2/ nad město a přes malebné vesničky Chlebov a Přehořov v mírně kopcovité krajně dojedeme do Lžína. V obci se nachází upravená náves s dekorativně aranžovanými selskými povozy s novorenesančním zámkem a barokní kaplí sv. Václava s mansardovou střechou a věžičkou. Nyní nás čeká stoupání /2/ k Třebejické hůrce, odkud jsou pěkné výhledy a následný sjezd do Dírné. Zde nás jako první přivítá barokní dvoupatrový zámek postavený na místě vodní tvrze, připomínané již r. 1354. Zámek je obklopen anglickým parkem se zámeckým rybníkem a příchod ke vstupní bráně je po mostě přes příkop. Dnes je vrácený původním majitelům Vratislavům z Mitrovic, kteří zde zřídili zámecký penzion. Na návsi je zajímavý kostel sv. Vavřince s původní věží a obecní úřad umístěný do tradičního lidového stavení se zdobeným štítem.
Na křižovatce mezi zámkem a návsí odbočíme na trasu č. 32 směr Červená Lhota, ale po chvíli odbočíme na vedlejší cestu vedoucí přes Samosoly do Pluhova Žďáru. První dominantou Pluhova Žďáru je kostel Narození P. Marie, v jehož sousedství stojí zámek, bývalá středověká tvrz. Jde o kulturní památku, která je i na seznamu nejohroženějších památek vypracovaném nezávislou památkovou unií. V r. 1992 byl v restituci vrácen posledním majitelům - rodině Benešově, která se postarala o to, aby zámek opět lákal k zastavení. Bedřich Beneš, který v r. 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil zámek, byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše. U zámku je rovněž renovovaný panský dvůr, využívaný dnes jako pension.
Po prohlídce zámku se vrátíme na začátek obce a odbočíme na silnici vedoucí kolem pozemků zemědělského družstva směr Červená Lhota (též trasa č. 32). Už pouhé 3 km nás oddělují od jednoho z nejromantičtěji položených památek v Čechách - vodního zámku Červená Lhota. Renesanční zámek vznikl přestavbou zemanské tvrze na skále, která se přehrazením údolí a vzedmutím vodní hladiny stala malým ostrůvkem. Při prohlídce můžeme shlédnout 16 velmi útulných, komorně laděných interiérů, vypovídajících o životě od renesance až po 19. století. Nádherné pohledy na zrcadlící se zámek v hladině rybníka se nabízejí z anglického parku nebo přímo ze zapůjčené pramice. Na severním břehu rybníka byla v 16. stol. postavená zámecká kaple Nejsv. Trojice. U zámku se můžeme rovněž zastavit v jedné z restaurací umístěných v malebných lidových staveních.
Další část našeho výletů vede po trase č. 32 ještě jednou přes obec Dírná a pak kolem polí a luk do Tučapů. I zde narazíme na dvoukřídlý zámek, zprvu schovaný za nepřístupným parkem, který je však od r. 1980 vyžívaný jako domov důchodců. Určitě větší pastvou pro oči je kostel sv. Jakuba Většího s hranolovou věží, kolem kterého projíždíme dál až ke křižovatce nad obcí Brandlín. Ve vesničce je také bohužel příliš neudržovaný zámeček, ale u rybníka Podvesník potěší pečlivého pozorovatele malá pštrosí farma. Z křižovatky nad Brandlínem jedeme pro změnu po trase č. 1171 do Myslkovic, kde už naposledy odbočíme a to na trasu č. 1180 směr Soběslav. Od Myslkovického rybníka máme pěkný výhled na siluetu vesničky s jednopatrovým zámkem, který byl postupem času necitelně přestavěn. Během posledních kilometrů projedeme údolím Černovického potoka a sjedeme zpět do Soběslavi.

Autor: Filip Balogh