Za krásou Jozefského údolí

Jozefské údolí je výjimečné tím, že se zde zachoval povětšinou původní lesní porost tvořený buky, jedlemi a tisy. Údolí bylo vyhledáváno již v dobách pravěkých, o čemž vypovídá množství archeologických nálezů. Nachází se zde mnoho zajímavých turistických cílů, jako je známá Býčí skála, dvě volně veřejnosti přístupné jeskynní bludiště Jáchymka a Kostelík i vývěry Jedovnického a Křtinského potoka. Zajímavostí je i národní kulturní památka huť Františka s muzeem.

Výchozí bod je město Adamov umístěné ve výrazném svahu. Naše cesta povede po zelené směr U sedmi dubů 1,5 km. Značka nás provede městem, v závěru vystoupáme po schodech sídlištěm rovnou nahoru, až na konec městečka. Tam přejdeme na mírně stoupající lesní stezku. Zde si musíme dát pozor na značení, ať se omylem nevydáme po sousední lesácké cestě dolů. Za chvíli dorazíme na poeticky vyhlížející místo U sedmi dubů s lavičkou, přímo vybízející k odpočinku. Dále naše kroky vedou po modré směr Jeskyně nad Švýcarnou.

Po asi 2 km nás modrá vyvede z bukových hvozdů na křižovatku lesních cest, kde se nám jako naschvál ztratí. Pokud se napojíme na nejudržovanější z těchto lesáckých cest a budeme ji sledovat zprvu mírně vlevo a pak dolů z kopce kolem krmelce, pak asi po 400 m značení opět nalezneme.

U rozc. Na újezdě odbočíme vlevo po žluté směr Býčí skála. Po 1,5 km klesání /2-3/ přijdeme k silnici z obce Křtiny, kde opustíme žlutou a odbočíme vpravo. Po 400 m chůze po silnici přijdeme na místo, kde modrá značka, vedoucí z Křtin přechází doleva po lávce přes potok do svahu. Vydáme se zároveň s ní, až přijdeme k jeskyni Kostelík. Jeskyni tvoří tunel, který proráží vápencovou skálu v délce 31 metrů. Ze směru od Křtin vedou do jeskyně dva vchody, oddělené pilířem, třetí vchod se nachází ve směru od Býčí skály. Všechny tři chodby, které jsou velmi vysoké (až 8 m), se spojují v obrovské prostoře podobné kapli s velmi vysokým stropem, v němž je umístěno okno, kterým sem shora také vniká denní světlo.

Jeskyně Býčí skála je odsud jen 500 m chůze po modré. Je součástí obrovského skalního monumentu, který je nepřehlédnutelný již z dálky, vchod do jeskyně je pro veřejnost uzavřen. Jeskyně je součástí rozvětveného, víceetážového tunelového jeskynního systému, jehož horní patra jsou suchá a spodní protékaná ponorným Jedovnickým potokem, vyvěrajícím na povrch níže v údolí. Jeskyně je známa cennými archeologickými a paleontologickými nálezy kosterních pozůstatků zvířat ve štěrkových naplaveninách. Od r. 1867 zde počal provádět výzkumy J.Wankel, který objevil sídliště paleolitického člověka a hrob velmože z halštackého období, s pozůstatky lidských obětí a s bohatými nálezy z přelomu 6. a 5.stol. př.n.l.

Od Býčí skály pokračujeme po modré směr jeskyně Jáchymka, Adamov 5 km. Před Josefovem modrá zatáčí doleva přes potok. Je zde i malý dřevěný mostek poblíž brodu, přes který vede modrá značka.

Jeskyně Jáchymka je volně přístupná pro veřejnost. K dokonalé prohlídce jeskyně je nutná baterka, díky níž můžeme sami objevovat členitost tohoto krasového útvaru. Jeskyně je tvořena hlavní, 23 m dlouhou chodbou, kterou prochází modře značená turistická trasa a naučná stezka z Adamova k Býčí skále. Hned za vchodem do jeskyně ve směru od Adamova odbočuje vpravo chodba do vlastního nitra tohoto bludiště. Jedná se o První dóm, kde je už díky malému vchodu úplná tma. Zde se ve stropní části po pravé ruce nalézají chodbičky ústící do Západního dómu. Přímá cesta po chvilce končí a tak zbývá jediná, levá odbočka. Po několika metrech stoupání se ocitáme na konci široké pukliny prorážející hlavní chodbu, nad kterou se nacházíme. Puklina ústí až na povrch a díky tomu je zde šero. Chodba se však u pukliny stáčí, následuje 1 m vysoký skalní stupeň a hned obrovský a denním světlem celý osvětlený Velký dóm. Je to vnitřek elipsovitého okna, který je tak dobře viditelný ze silnice. Strop dómu je klenutý. Dóm odděluje od údolí hluboká propast.Od jeskyně ve vracíme do Adamova po modré kolem Křtinského potoka. Cestou se můžeme ještě stavit na prohlídku Hutě Františky, která je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Dominantní stavbou je zde zachovaná dřevouhelná železářská pec o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12x12 metrů. Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena první technickou rezervací v tehdejším Československu.

Autor: Daniel Balogh