Z Karlovy Studánky až na vrchol Vysoké hole

Z Karlovy Studánky až na vrchol Vysoké hole Tento středně náročný výlet nás zavede z horských lázní až na nejvyšší hřeben Hrubého Jeseníku, který má vysokohorský charakter. Cestou zpět se dostaneme do malebného podhůří a nevynecháme ani vyhledávané lyžařské středisko Karlov.

Tento výlet můžeme zahájit prohlídkou malého lázeňského městečka - Karlova Studánka, které nás jistě okouzlí svou jedinečnou atmosférou. Lázeňský areál je tvořen hodnotnými roubenými stavbami v empírovém slohu. Mezi nejznámější stavby patří kaple sv. Huberta a Hudební pavilon.

Naším dalším cílem je horské středisko Ovčárna nacházející se v místě bývalé salaše v nadmořské výšce 1270 m. Z Karlovy Studánky se zde můžeme dostat po 5 km po zelené značce, která vede nejprve 2 km lesem (stoupání /2-3/) a poté se přidá k udržované silnici na Ovčárnu, která slouží pro kyvadlovou dopravu. Zde si musíme sundat běžky a následující 3 km mírného stoupání zdolat bez nich. Nebo zvolit pohodlnější řešení a využít autobusové kyvadlové dopravy, která nás z parkoviště Hvězda vyveze i s lyžemi nahoru. Parkoviště Hvězda se nachází 1 km nad Karlovou Studánkou.

Na Ovčárně máme možnost se občerstvit a hlavně se pokochat výhledy na nevýraznější dominanty Jeseníků - vysokým vysílačem prodloužený vrchol Pradědu a pověstmi opředené Petrovy kameny. Z Ovčárny se vydáme po červené směr „Vysoká hole". Na sněhem zavátých stromcích a v kleči (běžně tu bývá 2,5 m sněhu) běžné turistické značení nenajdeme, a tak se musíme orientovat podle tyčového značení, které nás povede po celý úsek cesty po odkrytém hřebeni Vysoké hole, Kamzičníku a Jeleního hřbetu. Poté, co prokličkujeme mezi sjezdaři nad sjezdovky, budeme mít další krásné výhledy na nejvyšší horu Moravy a Petrovy kameny. Než staneme na holém vrcholu Vysoké hole, musíme překonat téměř 200 výškových metrů /2-3/. Útěchou nám může být skutečnost, že jsme právě dosáhli nejvyššího bodu naší trasy a také očekávání nevšedního zážitku, kterým je 5 km dlouhá jízda po zamrzlých poloninách nejvýše položeného hřebene Jeseníků. Střídáním nenáročných stoupání a sjezdů mineme vrcholy Kamzičníku, Velkého Máje a Jeleního hřbetu, až sjedeme k Jelení studánce. Cestou se nám odkryjí výhledy do strmých srázů Velkého a Malého Kotle.

U ↔Jelení studánky stojí kamenný útulek pro turisty i běžkaře, kteří se zde mohou schovat před nepřízní počasí. Od rozcestí pokračujeme po červené k bývalé chatě Alfrédka, která před několika lety vyhořela. Prvních 500 m nás čeká náročný sjezd /3/ mezi smrčky vystřídaný převažujícím mírným klesáním až k chatě. Stopa nás povede přes národní přírodní rezervaci se zachovalými smrkovými porosty. Pozor - za silného větru (během vánice) zde může být orientace velmi obtížná, protože značení je umístěno jen na stromech a může být zakryto sněhem.

U ↔Alfrédka již opustíme náročné vrcholové partie Hrubého Jeseníku a začneme postupně klesat až k nejnižšímu bodu naší trasy v Karlově pod Pradědem. Vydáme se po zelené značce 3 km nenáročným sjezdem k ↔Mravencovka. Cestou se nám naskytne výhled na dlouhý bílý hřeben, který jsme před nedávnem projeli. Tento úsek z Alfrédky až do Karlova (případně Malé Morávky) vede po udržovaných běžkařských trasách (nejsou projížděny častěji než 1x týdně). Od Mravencovky budeme mírně klesat po červené běžkařské trase KČT k ↔Nad Karlovem a dále až k silnici v Malé Morávce poblíž horské chaty Rychta. Bohužel poslední 3 km vede tato trasa kolem horních stanic četných sjezdovek a značení je zde velmi skromné a tak se vám může stát, že omylem sjedete dolů do Karlova. Pak byste se museli dostat k Rychtě podél poměrně frekventované silnice.

Z Malé Morávky vyrážíme na poslední etapu tohoto výletu, která je vedena po červené turistické značce a také červené běžkařské trase. Prvních 500 m musíme jít kolem silnice, pak už můžeme nasadit běžky a po proplužených cestách pojedeme až k poslednímu stavení, za kterým nás čeká krátký, ale výrazný kopec /3/. Zde již najdeme strojově udržovanou stopu, která nás dovede až na parkoviště Hvězda /celkem 6 km/. Až k ↔U Školky budeme téměř stále stoupat, ale jen mírně /1-2/ v malebné podhorské krajině, která zajímavě kontrastuje s divokou vysokohorskou přírodou na hřebenech.

Poslední km k Hvězdě už mírně klesáme po silnici, která je přes zimu vyhrazena jen pro běžkaře. Z Hvězdy zpět do Karlovy Studánky sjedeme krátkým prudkým sjezdem /3/, po jehož úspěšném zakončení se můžeme občerstvit v některém ze zdejších útulných hostinců.

Autor: Daniel Balogh