Z Jičína na Kumburk a Bradlec

O historickém významu oblasti Českého ráje v rámci Českého království svědčí především hustá síť opevněných hradů, které se zde ve středověku hojně budovali a i přes časté nepřízně osudu se v různé míře dochovali dodnes. Prostřednictvím tohoto výletu máte tak možnost poznat hradní zříceniny Bradlec a Kumburk, které pro svou nedostupnost autem bývají většinou návštěvníky Českého ráje neprávem opomíjeny. Vedle dobrodružného poznávání hradních zřícenin, vás však čeká i návštěva malebného města Jičín, které budete mít jako na dlani z rozhledny Čeřovka nebo památková zóna v městečku Železnice.

Itinerář:

Start: Jičín – nám., modrá KČT, vedlejší silnice

1)       Valdice - bus, červená KČT, silnice č.286

2)       Železnice – nám., vedlejší silnice směr Kyje

3)       Kyje, trasa č.4278, silnice směr Bradlecká Lhota. Pozor některé exponované úseky během náročného výstupu na Bradlec mohou být obtížně sjízdné!

4)       Klepanda – host., červená KČT, lesní asfaltka. Od rozc. Pod Kumburkem odbočíme a po žluté KČT prudce vystoupáme ke zřícenině hradu Kumburk. Jde o náročný terénní výstup a zpět sjezd, který je na hranici sjízdnosti a proto doporučujeme kolo vézt nebo zamknout v lese.

5)       Skalka pod Kumburkem, zelená KČT, silnice

6)       Zboží, modrá KČT, vedlejší silnice a pak lesní cesta

7)       Radim u Jičína, vedlejší silnice přes Studeňany

8)       Libosad, červená KČT, cyklostezka lipovou alejí

Cíl: Jičín

Popis:

Po prohlídce historického centra Jičína si krátce vyšlápneme k rozhledně Čeřovka, odkud si město ještě jednou prohlédneme z ptačí perspektivy. Modré značení nás pak zavede na polní pěšinu pod malebný vrch Zebín, který objedeme a ve Valdicích se na chvíli napojíme na frekventovanější silnici. V památkově chráněném městečku Železnice s dominantním kostelem sv. Jiljí však odbočíme na vedlejší silničku do vesničky Kyje. Nyní se již ocitáme v kopcovité krajině, kterou zde vkusně doplňují malebné roubenky. Z Bradlecké Lhoty se připravíme na náročné stoupání lesem, které vede místy i kamenitým terénem na hranici sjízdnosti. Na vrcholu si však zaslouženě odpočineme a prohlédneme první zříceninu hradu Bradlec. Krátce sjedeme a pak opět stoupáme, ale již po asfaltce pod hrad Kumburk. Přímo k hradu vede kamenitá cesta, kterou můžeme případně jít vedle kola. Plnou satisfakcí nám pak bude jedinečný výhled po širém okolí. Z Kumburku sjíždíme po terénní lesní cestě, kterou na chvíli vystřídá silnice do obce Zboží. Na půl cesty do osady Chloumek však opět odbočíme do lesa a klesáme temným údolím Tužínského potoka. Z Tužínu se pak po silnici vracíme přes Radim a Studeňany k Jičínu. V úplném závěru nás potěší nádherná cesta lipovou alejí od Valdštejnské loggie do centra Jičína.

Atraktivity na trase:

1)        Jičín - historické městečko ležící ve Východních Čechách, vzniklo někdy ve 12. století. Bohužel není znám rok a zakladatel, jelikož město nemá zakládací listinu. Ve středověku se Jičínu dařilo docela dobře a proto se zde mohla rozvíjet řemesla i obchod. V té době vznikla také řada uměleckých  děl gotického slohu. Vlastníkem jičínského panství byl do roku 1337 král. Teprve tehdy jej Jan Lucemburský prodál šlechtickému rodu Vartenberků. Po bitvě na Bílé hoře se Jičín stává sídlem mocného Albrechta z Valdštejna, který na jičínském náměstí nechal vybudovat rozlehlý palác se 123 místnostmi. Z nařízení Albrechta byly v Jičínské kotlině italskými architekty vystavěna řada pozoruhodných raně barokních staveb. V době třicetileté války byl Jičín s okolními vesnicemi několikrát vypleněn. Jičínsko se z pohromy povzneslo teprve za vlády Marie Terezie, která zde stanovila řadu reforem. Ty přispěly kromě jiného k zemědělskému rozvoji. V pol. 19. století se Jičínsko stalo kolébkou Národního obrození. V této době se začal prudce rozvíjet také průmysl.... Dějiny Jičína nejlépe však ilustrují historické památky. K těm patří Valdštejnský zámek, raně barokní Valdštejnské lodžie s grottou, pozůstatek opevnění - Valdická brána z 16. století, Vodárenská věž z přelomu 16. a 17. století, řada církevních objektů a drobných sakrálních památek aj.. Jičín byl od pol. 14. století také domovem židovské komunity, která zde vystavěla synagogu a hřbitov. „Osobností", která nejvíce proslavila Jičín je pohádkový loupežník z lesa Řáholce u Jičína - Rumcajs. Každoročně je ve městě pořádaný týdenní festival „Jičín - město pohádky".

2)        Čeřovka – vrch, který vznikl sopečnou činností ve třetihorách je významnou dominantou Jičína. Na jeho vrcholu stojí od roku 1844 pseudogotická kamenná věžička Milohlídka, pro níž se ale většinou používá název kopce (tedy Čeřovka). Na začátku 2. poloviny 19. století hrozil rozhledně sesuv, ale byla zachráněna místním okrašlovacím spolkem. Také po 2. světové válce Čeřovka chátrala, ale v roce 1989 převzalo její správu město Jičín a později ji i s okolím kultivovalo a upravilo do původní podoby.Z rozhledny je zajímavý výhled především jižním směrem na Jičín. Na vrchol vede parková cesta přímo z města a věž je volně přístupná (od dubna do září).

3)        Valdice – obec vzdálená 3 km severně od Jičína. Roku 1627 zde Albrecht z Valdštejna založil kartuziánský klášter a kostel Nanebevzetí P. Marie. Roku 1782 byli řeholníci vypuzeni a později zde císařská správa zřídila obávané vězení. Dodnes je zde věznice se zvýšenou ostrahou a tak je cenný klášterní komplex bohužel stále veřejnosti nepřístupný.

4)        Železnice – jako městečko se připomíná již před rokem 1541. Po velkém požáru v roce 1826 byla Železnice obnovena v jednotném klasicistním stylu podle plánů stavitele Jana Hertnera. Tato zástavba se z větší části dochovala do dnešní doby a tvoří jedinečný empírový urbanistický celek. Díky tomu bylo historické jádro Železnice prohlášeno v roce 1990 Městskou památkovou zónou. Také železnická empírová radnice byla postavena v roce 1826 na místě shořelé radnice. První písemná zmínka o kostelu pochází ze 13. století. Dnešní kostel sv. Jiljí stojí na místě původního románského kostela sv. Jana Křtitele, který byl zničen během třicetileté války. V letech 1727 - 1739 byl kostel barokně přestavěn s využitím původních románských kvádrů ve věži. Fara se připomíná již ve 13. století, dnešní farní budova s mansardovou střechou je z roku 1804.

5)        Hrad Bradlec – sloužil svým účelům pouhé dvě století. Na sklonku 13. stol. hrad z čediče nechal vybudovat mocný rod Markvarticů. Za krále Václava IV. se Bradlec stal sídlem odbojného Vaňka z Jenštejna. Tvrz byla však dobyta královským vojskem a začátkem 16. stol. zcela zpustla. Do dnešní doby se dochovaly zbytky opevnění a čtyřhranné věže.

6)        Gotický hrad Kumburk – byl založen ve 14. století. V letech 1437-56 bylo vybudováno vnější dělostřelecké opevnění, představující jeden z vrcholných projevů aktivní dělostřelecké obrany ve své době. V době hustitských válek Kumburk vlastnil ochránce kališníků - orebitský hejtman Hynek Krušina z Lichtenberku. V letech 1609 - 1619 byla v hradní věži, nazvané „Panenská věž", vězněna svým otcem Eliška Kateřina Smiřická, údajně pro svou lásku k prostému kováři. Z těchto útrap ji vysvobodil teprve Ota Jindřich z Vartenberka, který si Elišku vzal za ženu. Vskutku pohádkový příběh, bohužel bez šťastného konce.... Eliška totiž již následujicího zahynula při výbuchu jičinského zámku. Za třicetileté války Kumburk obsadili Švédové, kteří sužovali zdejší lid. Po jejich odchodu byl hrad, z rozkazu Ferdinanda III rozbořen. Zříceninu navštívil K.H. Mácha, o čemž připomíná pamětní deska. Z Kumburka je pěkný výhled na Krkonoše a jejich předhůří, Polabí až ke Kolínu, Českomoravskou vrchovinu, Jičínsko, Orlické hory, Trosky, Tábor, Kozákov, Ještěd, České středohoří.

7)        Libosad, Valdštejnská loggie - je raně barokní komplex, který byl na zakázku Albrechta z Valdštejna budován v letech 1632-34, avšak nikdy nebyl dokončen. Loggie je umístěna v areálu zahrady - Libosadu a vznikla jako lovecký letohrádek ve stylu italského manýrismu. Součástí letohrádku je Čestný dvůr, který měl funkci hospodářskou a obytnou. Loggie je v současnosti příležitostně využivána k pořádání různých kulturních akcí.

Autor: Filip Balogh