Z Hory Svaté Kateřiny až ke skalám v Národní přírodní rezervaci Jezerka

Tento výlet vám nabízí vzácně vyváženou kombinaci historických, přírodovědných a krajinářských zajímavostív v charakteristickém krušnohorském prostředí.

Výchozím bodem je náměstí v horském městečku Hora Svaté Kateřiny. Toto původně hornické město má bohatou historií. Již v r. 1528 byl potvrzen vznik tohoto města českým králem Ferdinandem I. V okolí se těžila měď, zinek a stříbro. Po vytěžení nerostného bohatství se zdejší obyvatelé soustředili na plátenictví a výrobu hraček. Nyní si zde můžeme prohlédnout kostel sv. Kateřiny postavený v letech 1611-12 nebo pískovcový mariánský sloup na náměstí se sochou Immaculaty. Od rozcestí půjdeme směr „Dolní Kateřina" 1 km a „Rudolice v Horách" 4 km. Do Dolní Kateřiny se dostaneme prudkým klesáním po asfaltové silnici až k rozcestí na břehu divokého Kateřinského potoka. Nyní nás čekají 2 km stoupání /2-3/ v protějším svahu. První km půjdeme po pěšině a druhý po nefrekventované silnici. Stoupání ukončíme na náhorní pláni, kde se uprostřed horských pastvin nachází kostel Nejsv. Trojice z r. 1791 a několik roztroušených stavení krušnohorského typu, které tvoří osadu Malý Háj.

Dál už pokračujeme mírným stoupáním po silničce až na začátek Rudolic v Horách. Cestou si můžete všimnout výrazné skupiny skal, jejichž vrcholek nabízí krásný výhled. Od rozcestníku Rudolice v Horách (841) půjdeme po modré stoupáním /2/ až k rozcestníku Lesná (903m), od kterého si můžete zajít 500 m k Horskému hotelu Lesná se občerstvit. Jinak pokračujeme dál po modré, která nás povede mírným klesáním po zpevněné cestě klikatící se v mladém smíšeném lese. Po 3 km přijdeme k hájovně Červená Jáma (813m), kde najdeme i stejnojmenné rozcestí. I nadále jdeme po modré značce, ale nyní již klesáme výrazněji /2-3/ po malé lesní pěšině ve svahu nad Vesnickým potokem. Pak přijdeme ke křižovatce se zpevněnou lesáckou cestou, kterou mineme a pokračujeme dál po širší kamenité cestě, která je odvážně zaříznuta do strmého svahu tvořeného balvany, skalisky a kamennou sutí. Mladý smíšený les je zde nahrazen mohutnými prastarými buky.

U rozcestníku Jezeř - rezervace (670m) se budeme nacházet na hranici Národní přírodní rezervace Jezerka, která chrání přirozené bukové porosty, které se nacházejí v okolních skalnatých srázech. Některé buky dosahují stáří více než 100 let. Od tohoto rozcestí si můžete zajít po značce asi 300 m ke skalní vyhlídce v místech, kde stával hrad Starý Žeberk. Ze skal je dobrý výhled, kterému bohužel dominují hnědouhelné velkolomy zakusující se až do lesnatých svahů krušnohorského zlomového pásma.

Z vyhlídky se vrátíme zpátky k modré a pokračujeme 2,5 km v klesání krásným bukovým lesem, až přijdeme k zámku Jezeří. Ten byl postaven na místě bývalého gotického hradu. Na přelomu 18. a 19. stol. zámek prožíval svůj největší stavební a kulturní rozkvět. V provozu bylo zámecké divadlo, vznikla i zámecká kapela. Okolo zámku byla okrasná zahrada a rozsáhlý 50 ha park. Jezdila zde řada významných hostů včetně J.W. Goethe. Úpadek zámku započal ve 20. stol., kdy zde za války sídlili nacisté a později ho využívala československá armáda. Od konce 50 let byl zámek opuštěn a chátral. Zásluhou různých občanských iniciativ byl zachráněn před demolicí. Nyní probíhá jeho postupná rekonstrukce a je znovu zpřístupněn veřejnosti v návštěvních dnech.

Od zámku půjdeme po zelené značce 5,5 km k Dřevařskému rybníku. Celý tento úsek budeme stoupat obtížností /2/. Prvních 500 m půjdeme po lesní pěšině pak po zpevněné lesácké cestě. Převažovat budou stále ještě bukové hvozdy, které budou až v horních partiích vystřídány mladými smíšenými lesy, které zde nahradily neodolné smrkové monokultury. Okolí Dřevařského rybníka má pozoruhodnou atmosféru a v letních měsících se zde můžete i vykoupat.

Dále nás čeká klesání po lesní pěšině 2,5 km k rozcestníku Brandovská silnice s pěknými výhledy na česko-německé pohraniční vsi. Závěrečné kilometry už půjdeme po silnici s malým provozem, která vede mezi pastvinami v okolí Hory Svaté Kateřiny. Na začátku města půjdeme kolem 16 m vysoké kamenné rozhledny na Růžovém vrchu, která zde byla postavena již v roce 1902.

Autor: Daniel Balogh