Údolím Roklanského potoka na vrchol Poledník

Vydejte se s námi na krajinářsky velmi pestrý výlet vedený v centrální části Šumavy. Zpočátku pojedeme přes pastviny a louky lemující úpatí hor mezi Slunečnou a Srním. Pak se vydáme podél pozoruhodné technické památky Vchýnicko-Tetovského kanálu k nejkrásnější řece Šumavy – Vydře. Za Modravou se před námi otevře kouzelné údolí Roklanského potoka a na závěr se potěšíme dalekými výhledy z rozhledny na vrcholu Polední hory.

Zahájit tento výlet můžeme na odstavném parkovišti u bývalé obce Slunečná. Kousek za parkovištěm je srub Správy Národního parku a v něm útulné občerstvení. Náš výlet povede po silnici z Prášil do Srní. Cesta se nám bude jen mírně vlnit a za býv. Velkým Borem už budeme převážně mírně klesat lesem. Jakmile se před námi objeví první stavení osady Mechov (Mosau), musíme si pohlídat odbočku vpravo na malou vyasfaltovanou svážnici. Po ní nás povede trasa č. 2114 a zelená KČT směr Plavební kanál.
Po krátkém výraznějším stoupání přijedeme k Vchýnicko-Tetovskému plavebnímu kanálu. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. Tento umělý vodní tok (jako spojnice Vydry a Křemelné obcházející nesplavný úsek Vydry pod Antýglem) byl postaven v letech 1799 - 1801 inženýrem Josefem Rosenauerem. My nyní poznáme podstatnou část tohoto vodního díla. Pojedeme velmi mírným stoupáním po zpevněných i nezpevněných cestách lemujících kanál. Na několika místech se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta.
Od rozcestí Plavební kanál pokračujeme k Rokytě, kde si můžeme prohlédnout geologickou expozici hornin Šumavy pod širým nebem. Za ní sjedeme po silnici k mostu přes divokou Vydru k Antýglu, kde je kemp a sezónní občerstvení. Po cestě, která se vine ve svahu nad průzračnou řekou plnou kaskád a peřejí, vytrvale stoupáme /2/ až do horské osady Modrava. Tato malebná obec je zasazená do komplexu modravských slatí, kde se dochovaly smrkové porosty starší více než 160 let s vysoce kvalitním dřevem. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě.
Úsek z Modravy proti proudu Roklanského potoka je nepochybně krajinářským vyvrcholením tohoto výletu. Do tohoto téměř nejhezčího šumavského údolí nás zavede červená trasa č. 2113. Přejedeme přes most na levý břeh Roklanského potoka a jízdou téměř po rovině se vydáme 2 km proti proudu k samotě Rybárna. Zde odbočíme vlevo a pokračujeme v mírném stoupání kolem Roklanského potoka, jehož zákruty zdobené oblými žulovými balvany nám během cesty vykouzlí nejednu půvabnou scenérii. Kolem rozcestí Javoří Pila projedeme rovně a u rozcestníku Tmavý potok odbočíme vpravo do kopce směr Poledník.
Zde ukončíme poetickou část výletu a zahájíme prověrku síly našich nohou a zdatnosti plic při zdolávání 1315 m vysoké Polední hory. První část stoupání je náročná /3/ a skončí u rozc. Bavorská cesta. Pak nás čekají 2 km mírnějšího stoupání po štěrkové svážnici k sedlu Předěl. Nyní už nás od vrcholu dělí jen 1,5 km stoupání. Z toho je 1 km prudké stoupání /3/ po nezpevněné svážnici a závěr tvoří 500 m dlouhé pohodové finále. Vrcholu Poledníku dominuje 37 m vysoká rozhledna, kterou zde zřídila správa NP v r. 1998 úpravou vojenského objektu. Za dobré viditelnosti zde máme vynikající kruhový rozhled na všechny nejvyšší vrcholy Šumavy.
Vrátíme se zpátky do sedla Předěl a sjíždíme po trase č. 2113 směr Prášily, kde se dostaneme po 6,5 km soustavného klesání po štěrkové svážnici. První 2 km jsou prudké a proto je zde nutná opatrnost. V polovině cesty si můžeme zajet k 1 km vzdálenému Prášilskému jezeru. Návštěva ledovcového jezera umístěného pod 150 m vysokou stěnou v typickém žulovém karu je pěkným zakončením tohoto výletu.

Autor: Daniel Balogh