Ocitneme se v lesnatém kraji plném studánek, kde můžeme zavzpomínat u Máchova památníku na jeho dílo, představit si, jak se asi žilo v Novém hradu a na závěr za svitu baterky prozkoumat jeskyni Jáchymku.

Trasa začíná v Adamově na náměstí. Vycházíme po zelené kolem řeky Svitavy směr zřícenina Nový hrad 3,5 km. V polovině cesty se můžeme osvěžit a doplnit zásoby pitné vody u studánky pod hradem. Odbočíme od řeky a začínáme stoupat lesem /2/ nejprve po zpevněné cestě, ze které odbočíme vlevo na strmější /2-3/ lesní pěšinku, až dorazíme do sedla k rozc. Nový hrad.

Nový hrad je vskutku zachovalá zřícenina, na jejímž návratu do původního stavu se neustále pracuje a také zde máme jedinečnou příležitost se občerstvit v originálním hradním šenku. Zřícenina rozlehlého gotického hradu na strmém ostrohu obtékaném Svitavou je vzdálená 5 km jižně od Blanska. Hrad se skládá ze dvou částí, které se někdy nesprávně uvádějí jako samostatné objekty. Jsou od sebe vzdáleny 200 m, ve východní části stojí Starý Hrad a v západní části Nový Hrad. Jádro hradu založeného snad pány z Lipé vzniklo na přelomu 13. a 14. století. Z této stavby se zachovaly příkopy, zbytky základů staveb a fragment věže. V letech 1411 - 1597 patřil hrad pánům z Boskovic, kteří vybudovali do roku 1493 Nový Hrad. Černohorští z Boskovic začali stavbou mohutného předsunutého opevnění, z něhož se dochovala hradební zeď a hranolová věž. Ve třicetileté válce byl hrad dobyt a vypálen Švédy a v roce 1655 částečně opraven. Na počátku 19. století byl hrad upraven novogoticky na lovecký hrádek. Tehdy přibyla nová budova a polygonální pseudogotická věž, která byla snížena při stavbě tunelu v roce 1842. V okruhu 1 km od hradu jsou patrné zbytky opevnění oblehatelů z roku 1469.

Od rozc. Nový hrad nyní pokračujeme vpravo po červené k 3 km vzdálenému Máchovu památníku. Pohodlně jdeme po lesní silnici zhruba 3 km, až narazíme na křižovatku silnic s betonovým rozc. (pam. Hradská cesta), který bohužel spíše zmate než pomůže. Je na něm zakreslená pouze modrá značka vedoucí rovně, která v mapě není uvedena vůbec a vede prý k Býčí skále. Naše červená pokračuje kousek vpravo nahoru po silnici a pak vlevo do krátkého kopce /2/ k památníku K. H. Máchy. U památníku je dřevěné odpočívadlo a my se zde můžeme pokochat pěknými výhledy na okolní malebná údolí a kopce.

Od rozc. Máchův památník (508 m) klesáme /1-2/ po červené kolem památníku Kryštofa Liebicha k 0,5 km vzdálenému rozc. Pod Máchovým památníkem, kde zabočíme se žlutou značkou vpravo dolů 2,5 km k Býčí skále (prvních 1,5 km klesání hustým lesem /2/). Jeskyně Býčí skála je součástí obrovského skalního monumentu, který je nepřehlédnutelný již z dálky, bohužel vchod do jeskyně je pro veřejnost uzavřen, ale i tak je to pěkná podívaná.

Býčí skála je významná archeologická a speleologická lokalita. Jeskyně je součástí rozvětveného, víceetážového tunelového jeskynního systému, jehož horní patra jsou suchá a spodní protékaná ponorným Jedovnickým potokem, vyvěrajícím na povrch níže v údolí. Jeskyně je známa cennými archeologickými a paleontologickými nálezy kosterních pozůstatků zvířat ve štěrkových naplaveninách. Od r.1867 zde počal provádět výzkumy J.Wankel, který objevil sídliště paleolitického člověka a hrob velmože z halštackého období, s pozůstatky lidských obětí a bohaté nálezy z přelomu 6. a 5.stol. př.n.l.

Od rozc. Býčí skála vedou naše kroky po modré značce k další jeskyni Kostelík vzdálené 0,5 km - cesta vede vpravo do svahu /2-3/ od jeskyně Býčí skála. Jeskyně Kostelík je skutečně přirovnatelná ke kostelu - je průchodná, tvořena krátkou chodbou, kterou se dostaneme do hlavní části, z níž vede několik oken ven a východ na druhou stranu. Jde o bývalou průtokovou jeskyni Křtinského potoka. Za jeskyní jsou ve skále nově odjištěné horolezecké cesty.

Nyní se vracíme zpět k Býčí skále a od ní pokračujeme po modré směr Adamov 5 km. Před Josefovem odbočíme doleva přes Křtinský potok, který můžeme přejít i po malém dřevěném mostku (modrá značka vede poblíž přes brod).

Zhruba po 1,7 km narazíme na jeskynní systém s řadou vchodů a spodním patrem - jeskyni Jáchymku (Evina jesk.), která je volně přístupná veřejnosti. Jeskyně je nazvána podle poustevníka Joachima, který zde bydlel na poč. 19.stol. a jde též o významné paleontologické naleziště. K dokonalé prohlídce jeskyně je však nutná baterka, díky níž můžeme sami objevovat všechna zákoutí tohoto krasového útvaru. Od jeskyně se vracíme po modré kolem Křtinského potoka Josefovským údolím zpátky do Adamova, kde náš výlet končí.

Autor: Filip Balogh