Podhůřím Jizerských hor

Hned za severní hranicí CHKO Jizerské hory se rozprostírá krásná kopcovitá krajina Frýdlantského výběžku, která nabízí cyklistům nenáročné terény a řadu pozoruhodných historických památek. Mezi ty nejvýznamnější patří historické městečko Frýdlant se středověkým hradem a zámkem, Lázně Libverda, sakrální památky v Raspenavě nebo zřícenina kostela u Jindřichovic pod Smrkem.

Itinerář:

Start: Frýdlant v Čechách – náměstí, trasa č.3016, silnice

1)        Bulovský potok – vých. rozc., zelená KČT, lesní cesta vpravo

2)        Odb. do Arnoltic, silnice přes Arnoltice a Bulovku

3)        rozc. Bulovka – Horní Ves, zelená KČT, vpravo po asfaltce

4)        rozc. Horní Řasnice - BUS, trasa č.3006, silnice

5)        Ludvíkov pod Smrkem, vedlejší silnice směr Lázně Libverda

6)        Lázně Libverda, trasa č.3006, silnice směr Raspenava

7)        Lužec pod Smrkem - ŽST, trasa č.3016, silnice

Cíl: Frýdlant v Čechách

Popis:

I když je krajina Frýdlantského výběžku méně kopcovitá než Jizerské hory, musíme počítat, že mezi zdejšími kopci si budeme muset také občas šlápnout do pedálů. První kratší stoupání absolvujeme hned, když vyjedeme z historického centra Frýdlantu. Během sjezdu z úpatí Frýdlantské výšiny pak nepřehlédneme odbočku na polní cestu, která nás záhy zavede do lesa k Bulovskému potoku. V Arnolticích se napojíme na silnici a z Horní Vsi nad Bulovkou pokračujeme už po značené cyklotrase stále v duchu nahoru/dolů a střídavě po silnici nebo po polních a lesních cestách. V poslední etapě výletu se můžeme těšit na táhlý poklidný sjezd údolím Smědé přes Lázně Libverdu a Raspenavu. V úplném závěru si pak krátce vyšlápneme k Frýdlantskému hradu a zámku, který rozhodně stojí za návštěvu.

Atraktivity na trase:

1)        Frýdlant v Čechách – dominantou města je hrad na čedičové skále postavený rodem Ronovců. Jako první hrad v Evropě byl zpřístupněn veřejnosti již r.1800 a návštěvníkům nabízí sbírky nesmírné historické a umělecké hodnoty. Historické centrum města disponuje takovými atributy jako je novorenesanční radnice, kostel Nalezení sv. Kříže, barokní socha sv. Heleny, mariánský sloup, fara a několik desítek památkově chráněných starých domů.

2)        Jindřichovice pod Smrkem – obec se nachází na původním keltském území dnešního Frýdlantského výběžku a byla založena rodem Bibrštejnů. První písemná zmínka o obci se datuje z roku 968 n.l.. Původní obec byla kompletně zničena a vypálena v 15. století při husitských nájezdech. Z té doby zůstalo zachováno pouze původní torzo románsko-gotického kostela svatého Jakuba, které je považováno za historický a archeologický skvost. Obyvatelé, kteří nájezd přežili, se přestěhovali asi o 1 km po proudu Jindřichovického potoka a obnovili vesnici v místech, kde stojí dodnes. V následujících stoletích zaznamenala obec s převážně sudetsko-německým obyvatelstvem ohromný společenský a hospodářský rozmach. Jindřichovicím se přezdívalo „Malá Vídeň" a ještě dnes připomínají poslední zbytky staveb rozvinutý secesní styl a šestikolejné nádraží dává tušit významný dopravní uzel mezi rakouskou Vídní, Pruskem a Pobaltím. Dnes zde můžeme obdivovat kostel Nejsv. Trojice z r. 1670, navštívit muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí s řadou exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti. Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.

3)        Obří sud – výletní restaurace ve tvaru gigantického pivního barelu s příznačným názvem.

4)        Lázně Libverda – se nacházejí v malebném podhůří severního úpatí Jizerských hor v nadmořské výšce 424 metrů. Zakladatelem dnešních lázní byl Kristián Filip, majitel frýdlantského panství, který v letech 1776 - 1818 zpřístupnil nově navrtané prameny vyvěrající přímo u lázeňských budov se jmény Mariin, Kristiánův a Eduardův. Zdejší kyselé minerálce se již ve středověku přezdívalo "Boží voda" a na válečná tažení si ji nechávali posílat i slavní vojevůdci. K posezení zde lákají prostory lázeňské kolonády, elegantní klasicistní a empírové pavilonky s líbezně červenými střechami dotvářejí přirozenou barevnost celého areálu lázní.

5)        Raspenava – přípotoční obec na řece Smědé se může pochlubit  řadou staveb lidové architektury a hodnotným neobarokním kostelem Nanebevzetí P. Marie z 19. stol.. Zajímavé jsou také prastaré pískovcové smírčí kříže datované nejméně na 15.stol.. Pravděpodobně byly postaveny provinilci, kteří si takto chtěli vykoupit své hříchy.

Autor: Filip Balogh