Po stopách středověkého dobývání rud v Krušnohoří

Tento dobrodružný výlet vás zavede k propadlým dolům, zaniklým rýžovištím a na rozsáhlé pláně s roztroušenými horskými samotami. Prohlédneme si Blatenský příkop i rozhlednu na Blatenském vrchu.

Nejvhodnějším výchozím bodem pro tento výlet je Horní Blatná, městečko s významnou hornickou minulostí. Město bylo vybudováno podle geometrického plánu po vzoru saských horních měst s pravoúhlou soustavou ulic a centrálním náměstím, v jehož středu se vyjímá kostel sv. Vavřince. V rámci městské památkové zóny je zde chráněno mnoho obytných a církevních objektů. Navíc je pro náš výlet víc než příhodné navštívit muzeum těžby cínu, umístěné ve výstavním barokním domě s hrázděným patrem čp. 127.
Vycházíme z náměstí sv. Vavřince po zelené směr „Pod Blatenským vrchem" a začneme hned výrazněji stoupat /2-3/ po silnici, přičemž se nám za zády postupně rýsuje pěkný výhled na Horní Blatnou. Na Blatenský vrch se podíváme až cestou zpět, a proto teď sejdeme k rozcestí Bludná (978 m), kde se dovíme, že jsou zde dodnes patrné pozůstatky po těžbě rudy, která zde začala již v 16. stol. Odbočíme vpravo na zelenou směr Hájovna Lesík. Když projdeme lesem a vyjdeme u hájovny na louku, rozprostře se před námi krásný výhled na Plešivec a po chvíli i na Klínovec. Do bývalého hornického městečka Abertamy pohodově scházíme /1-2/.
Ve městě s bohatou hornickou historií se po ukončení těžby rozvíjela domácí výroba umělých květin, krajek a dodnes je zastoupena výroba plechového nádobí a rukavic. V centru městečka je tak trochu schovaný barokní kostel 14 pomocníků a pod obcí jsou rozsáhlá dolová pole. My odbočíme na silnici směr Hřebečná a téměř plynule přejdeme v malebnou rekreační osadu. Pečlivě udržované chalupy se rozprostírají podél silnice v délce víc jak 1 km a sahají až do údolí Bystřice, kde jsou stále zřetelné pozůstatky po dlouholeté těžební činnosti. Na opačném konci obce se od rozcestí Hřebečná
(916 m) vydáme po červené směr „Mrtvý rybník".
Stoupáme ostřeji /2-3/ až na louku k mohutným propadlinám bývalého lomu Mauritius, odkud je pěkný výhled na Abertamy, Plešivec i Klínovec. V orientaci nám nyní pomáhají i kůly vyznačující Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Cestou k silnici z Hřebečné do Rýžovny si můžeme všimnout po levé straně bývalého lomu Hřebečná. Bývalý kamenolom je dnes přírodní rezervací „Rýžovna" s ukázkou sloupcové odlučnosti čediče. Kdo si chce lom blíže prohlédnout, může k němu ze silnice odbočit. Naše cesta vede typickou krušnohorskou krajinou reprezentovanou rozsáhlými pláněmi, podmáčenými loukami s remízky a hustými smrkovými lesy.
Od osady Rýžovna, kde je pouze několik horských domků roztroušených okolo cest do Horní Blatné a do Potůčků, jdeme opět do kopce /2/ směr Blatenský vrch. Během stoupání máme pěkný výhled na saskou část Krušných hor a údolí Černé. Za lesem mineme dvě horské samoty z osady Bludná, sejdeme ke známému rozcestí a začneme stoupat (místy i /2/) až na Blatenský vrch. Na vrcholu (1043 m) je o víkendech volně přístupná 21 m vysoká rozhledna, ze které je úchvatný kruhový rozhled. Za dobré viditelnosti si můžeme všimnout vrcholů Klínovce a Plešivce, v dálce jsou vidět Karlovy Vary a Doupovské hory.
Prochází tudy naučná stezka „Horní Blatná - Vlčí jámy", po které se nyní vydáme dolů do Horní Blatné. Nejdříve sejdeme k Ledové jámě. Vzdušný režim v této úzké a hluboké trhlině umožňuje vznik jeskynního ledu, který neroztaje ani v letních měsících. O něco níže je rozsáhlá, až 25 m hluboká propast nazývaná Vlčí jámy. Vznikla zborcením slabého stropu v cínových dolech Jiří a Wolfgang, ve kterých byla ložiska rudy vyrubána téměř až k povrchu.
Po prohlídce těchto přírodních zajímavostí sejdeme z Blatenského vrchu do Horní Blatné, kde náš výlet ukončíme.

Autor: Filip Balogh