Po běžkařských okruzích v srdci národního parku Stolové hory

Krásu unikátních skalních hor a vůbec přírodu chráněnou národním parkem můžeme díky třem udržovaným běžkařským okruhům v okolí Karlówa obdivovat i v zimním období, kdy se zdá, jakoby zde vše usnulo zimním spánkem.

Výchozí bod tohoto zimního výletu je v horské osadě Karlów, která je turistickým centrem Stolových hor a východištěm turistických tras na Velkou Hejšovinu. Z odstavného parkoviště jdeme přes rekreační obec po silnici směr Radkow. Na konci vesničky nasadíme běžky a vyrážíme po strojově udržované trase nacházející se vlevo od silnice vstříc nádherné zimní krajině v centru Národního parku Stolové hory. Tento výlet spojuje tři značené a strojově udržované okruhy mezi Karlówem a Skalními hřiby.
Nyní jedeme po červeně značené trase, která zde plní roli spojnice mezi Karlówem a prvním okruhem. Naší pozornosti teď nemůže uniknout zcela dominantní Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki, 919 m) - nejvyšší vrchol Stolových hor. Vrchol Velké Hejšoviny ohraničený téměř ze všech stran 60 m vysokými skalními stěnami je zakončen plošinou o rozměrech 600 x 300 m s krásným skalním městem a je tudíž zcela právem považovaný za nejatraktivnější místo Stolových hor.
Asi po 150 m se trasa přehoupne přes silnici a my sjíždíme /1-2/ přes louku s výhledem na další stolovou horu - Skalniak. V údolí, kde bohatá sněhová nadílka zcela odřízla od civilizace několik horských samot, se napojíme na první z okruhů a odbočíme na něj vpravo. Když projíždíme kolem v zimě opuštěných stavení, ani by nás nenapadlo, že zde vede pod vysokou sněhovou pokrývkou silnička. My z této cesty, kde se může udržovaná stopa rozdvojovat, odbočíme po stopě vlevo do lesa a krátce výrazněji stoupáme.
Po pár metrech již jedeme pro tento výlet ve zcela typickém nenáročném terénu s minimálními výškovými rozdíly. Červené značení, které je provizorně připevněné na stromech nás dovede k turistickému rozcestníku pod Bílými Skálami, odkud již pokračujeme po zelené běžkařské značce. Mírně sjíždíme a míjíme v lese i několik skalisek až dojedeme ke křížení dvou běžkařských okruhů. Odbočíme zde vpravo na modrou trasu a po chvilce míjíme první odbočku, kde se stáčí druhý okruh. My pokračujeme stále rovně a po pár metrech se u dvou nepřehlédnutelných uschlých stromů napojíme na poslední, také modře značený třetí okruh.
Odbočíme vpravo a pohodovou cestou dojedeme do nejvýchodnějšího bodu našeho výletu - k hájovně Batorówek (dříve dřevorubecká osada). Jsme zhruba v polovině výletu a zastřešené turistické odpočívadlo na paloučku uprostřed lesa přímo vybízí k zastávce na občerstvení a rozjímání nad krásou zdejší krajiny. Po svačince lehce stoupáme po okruhu a po 0,5 km se již ocitáme v nádherné lokalitě „Skalní hřiby", kde každému pozornému návštěvníkovi neuniknou v lese a pod sněhovou čepkou schované krásně vytvarované skalní útvary připomínající hřiby, palcáty, kladiva, jehlice apod.
Oblast Skalních hřibů se rozkládá v délce 2 km a my projedeme v rámci třetího okruhu její větší polovinu. Nejvýchodnější okruh uzavřeme krátkým sjezdem ke známému místu se dvěma uschlými stromy. Po několika desítkách metrů, kdy jedeme po spojnici mezi 2. a 3. okruhem, odbočíme vpravo a převážně stoupáme zároveň s modrým značením. Jak už to většinou bývá, po každém stoupání následuje sjezd, a tím se dostaneme ke křížení 1. a 2. okruhu.
Nyní máme před sebou poslední část našeho výletu, která je pro změnu značená zeleně. Na křižovatce se vydáme na poslední námi neprojetou cestu a vjíždíme do pěkného údolí říčky Czerwona Woda. Z údolí nás čeká závěrečné citelnější stoupání, které ovšem nemá zvlášť dlouhé trvání a je zakončeno sjezdem na louku pod Karlówem. Zde se i poslední okruh uzavřel a my se přes louku vracíme stejnou cestou do výchozího bodu.

Autor: Filip Balogh