Okolí Kašperských Hor

Okolí Kašperských Hor patří svou krajinou a přírodou k nejcennějším částem Šumavy. Na všechnu tu krásu hledí z výšin hrad Kašperk, který sloužil k ochraně zemské hranice, obchodní silnice a zlatodolů. Na hrad a jeho malebné okolí nás provede první část výletu směřující na sever. Druhá polovina výletu nás zavede na jih do kaňonovitého údolí Zlatého potoka, které je protkáno spletí štol zlatonosných.

Kašperské Hory vznikly na přelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Karel IV. nechal v blízkosti města vystavět královský hrad Kašperk. Hlavní dominantou nejen náměstí, ale celého města je bazilika sv. Markéty. Před ní je z Nicova přenesená kovaná lidová památka zvaná „kohoutí" kříž. Na západní straně náměstí se nachází renesanční radnice a na straně jižní Muzeum Šumavy s přírodovědným a historickým zaměřením. Za bazilikou můžeme pobýt u kašny a pozorovat zajímavé vodní vlny či posedět v cukrárně nebo restauracích. Uprostřed hřbitova v prostředí malebné krajiny, asi 1,5 km západně od středu Kašperských Hor, se nachází kostel sv. Mikuláše spolu s kaplí sv. Anny. Pozoruhodnou památkou je rovněž kamenný pranýř z roku 1630. Kolem roku 1800 byl přenesen za město na úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.
Městečko Kašperské Hory si ve vlastní péči vyznačilo 5 okruhů obrázkovými symboly, které seznamují návštěvníky s okolní přírodou a pamětihodnostmi. V rámci našeho výletu absolvujeme 2 okruhy „Cestou zlatokopů" a „Na Kašperk jinak". Abychom pohodlně stihli prohlídku na hradě Kašperk, vydáme se prvně právě na hrad.
Vycházíme z náměstí po Vimperské ulici kolem školy, pomníku obětem válek a kapličky sv. Antonína. Nad historickým centrem v osadě Cikánka u další kapličky - Dvanácti apoštolů narazíme na značení našeho okruhu, které je ovšem modré a ne žluté, jak je zaznačeno v turistických mapách. Zhruba po 150 m odbočíme vlevo na vedlejší cestu směr Kavrlík, přičemž si můžeme všimnout typických věžiček hradu Kašperk, jak vykukují nad stromy na vrcholku jednoho z kopců před námi. Jakmile se silnička stáčí do osady Kavrlík, pokračujeme rovně do kopce po lesní cestě. Všímavý turista může kousek pod Zámeckým vrchem zaregistrovat v lese pozůstatky lehkého opevnění budovaného před II. světovou válkou. Zde se napojíme i na červenou turistickou značku a za chvíli se ocitáme v osadě Žlíbek u opravené kapličky a pramenu svedeného do žlabu vytesaného z velkého kmene stromu.
Pár metrů nad osadou odbočíme na žlutou značku a chvíli traverzujeme po okraji lesa s výhledy na okolí. Nitrem lesa pak vystoupáme na nejvyšší bod našeho výletu - ke skalisku se zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Z Pustého Hrádku se nám nabízí nádherný rozhled do kraje a především i na blízký hrad. Ke Kašperku nyní sestupujeme po kamenité pěšině. Královský hrad sloužil zejména k zajištění ochrany Zlaté stezky kašperskohorské, zemské hranice a místních zlatých dolů.
Po prohlídce hradu zaslouženě klesáme po zelené značce, ze které záhy u zelených jezírek odbočíme na náš okruh. Lesní cesta nás dovede do osady Kavrlík, která vznikla pravděpodobně v souvislosti s místním dolem na zlato. Z vesničky pak pokračujeme přes pastviny a Opolenecký potok zpět k silnici do Kašperských Hor na náměstí, kde navážeme na další naučnou stezku a to zlatokopeckou.
Od kostela sv. Markéty se vydáme dolů na jih souběžně s červenou a zelenou KČT kolem novorománského poutního kostela P. Marie Sněžné a kaple P. M. Klatovské do údolí Zlatého potoka. Po chvíli dorazíme k místu u čistírny odpadních vod, kde je pozůstatek po odvodňovací tzv. dědičné štole sv. Jana. Klesáme dále po silnici a vstupujeme do údolí mezi dva vrchy s báňským významem. Vlevo vrch Lišák a vpravo vyvýšenina Friedlholz, na jejíž úbočí u cesty se nachází vstup do štoly. Přicházíme k rozcestí Zlatý Potok, kde odbočíme vlevo a zamíříme do přírodní rezervace Amálino údolí. Po pár stech metrech se zelené značení naučné stezky rozdvojuje. Vlevo nahoru vede náročnější úsek, kde se nacházejí ve skalnatých svazích památky na důlní činnost s vyhlídkou ze skály. My volíme cestu pohodlnější a pokračujeme proti proudu potoka. Na levé straně jižního svahu Liščího vrchu spatříme vchody do štol. Na březích potoka si můžeme povšimnout přehrad a regulačních nádrží. Přicházíme k mostu přes Zlatý potok, zleva se k nám připojuje stezka náročnějšího okruhu a my míříme stále proti proudu potoka po levém břehu. Po chvíli pěšina začne stoupat do stráně pod mohutná skaliska s několika štolám. Po prohlídce těchto pozůstatků opět sestoupáme k říčnímu toku. Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, ve kterém je vchod do 350 metrů dlouhé štoly Kristiny, kde je umístěna seismická stanice. Vystoupáme kolem plotu na silnici a sejdeme k nedalekému rozcestníku Mlýn na rybníce. Odtud pokračujeme dle značení úpatím po levém břehu, mineme novodobou štolu Naděje, vystoupáme kratší úsek k louce a začneme se stáčet doleva. Projdeme kolem staré usedlosti a zarostlou polní cestou vstoupíme do lesa. Po 500 m se objeví ukazatel s odbočkou ke štole Bedřich ve svahu. Kráčíme stále lesem kolem důlních děl až k silnici vedoucí do Kašperských Hor. Klesáme kaštanovou alejí kolem staré zástavby domků do části s názvem Na Prádle. Vlevo na Liščím vrchu se nachází skiareál. Stoupáme a míjíme bývalé koupaliště, odbočíme vpravo k archeologické rezervaci - středověké úpravně zlaté rudy. Tady se nachází poslední informační tabule naučné stezky. Přicházíme na náměstí ke kostelu, kde si na závěr můžeme prohlédnout mlecí kameny s miskovitými prohlubněmi.

Autor: Bohdan Dvořák