Od Prášilského jezera na Poledník a Oblík

Poznejte z horského kola krásy šumavské krajiny - Prášilské jezero, Jezerní hřbet, vrchol Poledníku a Oblíku s panoramatickými výhledy a unikátní Vchynicko – tetovský plavební kanál.

Středem tohoto okruhu je rekreační obec Srní. Vyjíždíme po silnici č.33 a kousek za Starým Srním a Mosau poprvé během této trasy přejíždíme Vchynicko-tetovský plavební kanál. Jedeme kopcovitým terénem /2/ střídavě mezi loukami a lesy přes bývalý Velký Bor k rozcestí Slunečná - bývalý Gruberg. Je zde vedle informačního srubu Správy Národního parku Šumava i restaurace, která nám skýtá jedinou možnost občerstvení, mimo Srní, příp. Prášily. Protože se již dále budeme pohybovat v téměř neosídleném pohraničí, můžeme zajet navštívit dnes rozkvétající rekreační obec Prášily.

Mírným stoupáním projedeme kolem rozc. Slunečná samoty až přijedeme k rozc. Liščí díry (bývalá Schwarzenbergská hájovna), kde odbočíme vpravo k Prášilskému jezeru. Asi 200 m pod jezerem u roubeného odpočívadla je třeba zamknout kolo, protože se ocitáme v I. zóně Národního parku a stejně se zde cesta mění v nesjízdnou kamenitou suť. Magické Prášilské jezero vzniklo po ustoupení ledovce a na jeho západní straně se nad ním zvedá 150 m vysoká karová stěna. Po jeho prohlídce se vrátíme zpět a budeme pokračovat ve stoupání /2-3/ až po 4,5 km staneme na vrcholu Polední hory (1315 m), kde se nachází veřejnosti přístupná rozhledna.

Z vrcholu se vrátíme k rozc. Předěl (1234 m), které se nachází v sedle mezi Polední horou a Jezerním hřbetem. Dál budeme pokračovat v sjezdu po zelené značce k rozcestí Zelená hora. Nyní už projíždíme po úpatí Jezerního hřbetu po lehce zvlněné /1-2/ asfaltce a místy se nám odkrývají výhledy na panorama Šumavy. Cesta, po které jedeme, nás zavede k rozc. Za Oblíkem, odkud se můžeme vydat do strmějšího kopce /2-3/ na vrchol Oblíku (1224,7 m). Milovníci terénní jízdy se určitě budou snažit z kola neslézat, ale bohužel posledních 400 m k vrcholu je na kole už nesjízdných. Z kamenité pyramidy na Oblíku je nádherný kruhový rozhled na všechny světové strany, pro který se určitě vyplatí sem vyšlapat.

Zpět po Javoří cestě sjedeme prudce /2/ do údolí Javořího potoka, abychom z něj opět po chvilce vystoupali /2/ k rozc. Pod Oblíkem. Jsme opět na hranici I. zóny Národního parku, chránícího vrchovištní rašeliniště - Tříjezerní slať. Rašeliništěm se třemi jezírky prochází po haťovém chodníčku 200 m dlouhá naučná stezka s 11 zastaveními. Kolem Tříjezerní slatě sjíždíme /2/ lesem k významné technické památce - Vchynicko-tetovskému plavebnímu kanálu. Umělý kanál s několika kamennými mostky byl vybudován jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Jeho původní využívaná délka byla 14,4 km a částečně vyzděné koryto je místy až 5 m široké. My plavební kanál opouštíme po 2,5 km u rozc. Pod Kostelním vrchem, odkud sjíždíme /1-2/ přes Staré Srní a vracíme se zpět do výchozího bodu.

Autor: Filip Balogh