Na Vraní skálu, Točník a Žebrák

Než se podíváme na zříceniny Točníku a Žebráku, jež patří mezi hojně navštěvované hrady, navštívíme Vraní skálu, která nám poskytuje nádherný kruhový výhled do kraje.

Putování začneme ve Zdicích. Pokud přijedeme vlakem, uvidíme od nádražní budovy vlevo přes koleje objekty bývalé výtopny s muzejní expozicí. Projdeme areálem výtopny a hned za bránou se vydáme přes mostek vedoucí nad dálnicí a potok protékající Zdicemi. Na hlavní silnici zahneme vlevo a jdeme již po modře značené cestě. Vlevo míjíme sportovní areál a na konci Zdic, za benzínovou pumpou, uhýbá modře značená cesta vpravo. Polní cestou otevřeným terénem pomalu stoupáme do Knížkovic. Za vsí jdeme do kopce lesním úsekem až k turistickému rozcestí Na Hřebeni. Od rozcestí doporučuji pokračovat modře značenou pěšinou vedoucí lesem po vrstevnici. Po prudké změně směru, kdy modrá uhýbá vlevo, začíná stoupání k rozcestí Vraní skála.

Na rozcestí pokračujeme vlevo a žlutě značenou pěšinou procházíme kolem několika skalních bloků. Při troše fantazie lze ve skalách najít různé postavy. Dojdeme až pod samotný výstup na Vraní skálu. Výstup na vyhlídku je trochu obtížný, i když se nám ho snaží usnadnit zábradlí a dvě plošiny. Šplháme po skále a tak pevná obuv je zde nezbytností. Při troše obezřetnosti a dodržení všech pravidel se na vrchol dostanou i děti. Důkazem jsou zápisy ve vrcholové knize. Stojíme na vrcholové plošině ještě trochu zadýcháni, ale již si můžeme naplno vychutnat nádherný celokruhový výhled do kraje, na Křivoklátské lesy, Beroun, vzdálenou Prahu i blízký Točník.

Od Vraní skály sestoupíme poměrně příkrým svahem na rozcestí V Potocích. Zabočíme vpravo a žlutě značená cesta vedoucí okrajem lesa nás přivede do Hředlí. Možnost odpočinku a občerstvení v místní restauraci. V sezóně zde potkáme i množství cyklistů. Z Hředlí jdeme společně po červené a žluté značce. Na kraji lesa žlutá uhýbá vlevo a stoupá do lesa. Červená obchází vrchol kopce okrajem lesa. Pokud si chcete užít trochu romantiky, doporučuji jít po žluté. Cesta je trochu náročnější, ale určitě zajímavější. Jdeme vlastně po kamenitém hřebínku kopce až ke hradu Točník. Hrad již dlouho prochází rozsáhlou a citlivou rekonstrukcí. Je velmi zajímavou ukázkou hradního stavitelství z období Václava IV. Z hradní vyhlídky pod sebou vidíme zříceninu Žebráku.

Od Točníku sestoupíme dolů ke zřícenině Žebráku společně po červené a žlutě značeném chodníku. Žebrák není tak rozsáhlou zříceninou jako Točník, ale ze zachovalé hradní věže je pěkný výhled do okolí a i na nedaleký Točník.

Tím máme nejzajímavější 14 km dlouhý úsek výletu za sebou. Modře značená polní cesta nás po necelých 2 kilometrech dovede do městečka Žebrák. Odtud je možný návrat domů autobusem. Vyznavači vlakového spojení musí ještě pokračovat cca 3 km do Praskoles po modře značené okresní komunikaci.

Stručně o zajímavostech na trase:

1)        Vraní skála - z náhorní plošiny mezi Zdicemi, Zbirohem a Berounkou vyrůstá množství skal a skalek. Jako krajinná dominanta se mezi nimi vyjímá Vraní skála na jihovýchodním okraji Křivoklátské vrchoviny. Svou polohou je předurčena za ideální rozhlednu. Jde o největší komplex výchozů proterozoických buližníků u nás. Pás skal se táhne v délce kilometru od severovýchodu k jihozápadu a vrcholí vlastní Vraní skalou.

2)        Točník - koncem 14. století se po požáru přestavoval královský hrad Žebrák. Král Václav IV. zde zřejmě natolik postrádal bezpečné příležitostné sídlo, že nečekal na dokončení přestavby a nechal na vrcholu mohutného bradla ve vzdálenosti jen několika set metrů vystavět nový hrad. V pohnutých dobách počátku 15. století zde Václav IV. často pobýval. Pokročilá byla dispozice nového hradu: Jeho součástí byl rozměrný královský palác, chyběla však dosud obvyklá útočištní věž. Novým prvkem bylo opevněné předdvoří předjímající obrannou funkci pozdějších barbakánů. Pozoruhodný je i kamenný reliéf nad vstupní branou se znaky zemí České koruny a Římské říše.

3)        Žebrák - hrad založil ve druhé polovině 13. století pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, pocházející z mocného rodu Buziců. Z doby založení hradu pochází mohutná, přes 20 m vysoká válcová věž (bergfrit), která je dodnes dominantou návrší. Nejslavnějším obdobím hradu je zřejmě doba Karla IV. a jeho syna Václava IV. Oba panovníci zde často pobývali a přikládali hradu i značný strategický význam. Druhý z nich nechal Žebrák přestavět a rozšířit, přijímal zde významné návštěvy a vydával důležité listiny. Po požáru v roce 1395 nechal sice vystavět nedaleko, na vyšším místě stejného skalního bradla, nový hrad Točník. Žebrák byl však ještě opraven a víc než sto let používán. Osudným mu byl teprve další požár v roce 1532. Zkázu dovršil nový vlastník, Volf Krajíř z Krajku, který při hledání legendárního pokladu Václava IV. hrad pobořil, takže už v roce 1558 je uváděn jako pustý. Do dnešní doby se zachovaly jen obě válcové věže a zbytky zdiva dalších budov.

Autor: Lumír Bláha