Vydejte se s námi do údolí Berounky k našemu nejznámějšímu a nejnavštěvovanějšímu hradu. Pokud na Karlštejně a v jeho podhradí nestrávíme celý den, čeká na nás jedinečná příroda v jeho okolí a především pak unikátní lokalita Amerika s opuštěnými vápencovými lomy. Nejvýznamnější z nich Mexiko, Malá a Velká Amerika, které se výstižně říká český Grand Canyon, nás zcela omámí svou drsnou krásou.

Itinerář:

Start: Karlštejn - parkoviště, vedlejší silnice, žlutá KČT
1) rozc. Karlštejn - hrad, silnice k hradu, červená KČT
Tip! Zapáleným fotografům se vyplatí zajít si cca 1 km po žluté směr Zadní Třebáň-žst na stráň, odkud je jedinečný výhled na Karlštejn.
2) rozc. Dub Sedmi bratří, lesní cesta, žlutá KČT
3) rozc. Mořina, silnice zpět do podhradí Karlštejna
Cíl: Karlštejn - parkoviště

Popis:

Auto můžeme zaparkovat na dostatečně velkém placeném parkovišti v údolí Berounky a dále už vyrážíme po svých vstříc rušnému životu v předhradí Karlštejnu. Cestou hustě lemovanou stánky se suvenýry a restauracemi dorazíme až pod hrad. Pokud toužíme po jedinečných výhledech na úchvatný Karlštejn, můžeme u rozcestí odbočit a vystoupat prudčeji lesem do sedla mezi Plešivcem a Haknovou. Po okázalé prohlídce hradu scházíme po uzounké pěšině v úpatí Kněží hory k Budňanskému potoku. Z údolí vystoupáme k prvnímu lomu Malá Amerika a jako mávnutím kouzelného proutku jsme se posunuli časem z dob kralování Karla IV. na divoký západ. Značená trasa nás sice zavede k některým lomům, ale jejich krásu si vychutnáme pouze z několika málo vyhlídek. Na vlastní nebezpečí se však můžeme vydat po trampských stezkách kolem každého z lomů a pak nás teprve ovane pravé kouzlo nespoutané přírody připomínající Ameriku. Od Velké Ameriky budeme scházet do obce Mořina a pak údolím Budňanského potoka se vrátíme zpět pod Karlštejn. Aby jsme se k parkovišti nevraceli stejnou cestou, můžeme v předhradí odbočit na chodníček a nad rušnou uličkou jít po okraji lesa ke kostelu sv. Palmacia. Během tohoto úseku se ještě několika poutavými pohledy zpět rozloučíme s nezapomenutelným hradem.

Atraktivity na trase:

1. Karlštejn - vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Po r. 1480 byl hrad upraven pozdně goticky, v 16. století pak renesančně. Dnešní podobu získal při poslední úpravě z konce 19. století, vedené arch. J. Mockerem v duchu purismu. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu hrad vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Nachází se zde zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů a také unikátní hradní studna.
 

2. Malá Amerika - byla prvním lomem navštěvovaným trempy v této oblasti. Úředně nesla a dodnes nese název lom Rešná, někdy také Nákladový lom, neúředně se do šedesátých let jmenovala pouze Amerika a po ukončení těžby v lomu Východ (Velká Amerika) v roce 1963 dostala přídavek Malá. Jedná se o asi 150 metrů dlouhý lom západně od vápenky, zatopený podzemní a dešťovou vodou. Podle pověstí by měla být Malá Amerika spojena štolou s Velkou Amerikou, ale zatím není žádný takový objev hlášen a nic ani o existenci této štoly nesvědčí. Snad jen původně mohla být Hlavní štola propojena se štolou Gotickou v oblasti dnešní vápenky...
 

3. Velká Amerika - dříve lom Východ je největší a nejznámější z lomů v této oblasti. Je velký asi 750x150 metrů. V hloubce se různé prameny docela liší, většinou se udává od 67 do 80 metrů. Podobně jako Malá Amerika, je i tento lom zatopen, teda jeho jedna polovina. V druhé, suché části dna jsou z kamení poskládané nápisy, jména i různé obrazce. Protože je zde omezené množství materiálu i plocha, je starší tvorba postupně nahrazována novější a Obrazárna se tak stále mění.
 

4. Mexiko - je druhý největší lom v oblasti Amerika. Říkalo se mu také lom Trestanecký (v padesátých letech zde totiž, podobně jako v sousední Velké Americe, pracovali političtí vězni), lom Schniloušák nebo Dešťový lom. Oba poslední názvy přesně vystihují podstatu 80 metrů hlubokého (300m dlouhého a asi 100m širokého) lomu kam skoro nikdy nesvítí slunce. Na dně jsou malá jezírka a pokusy o vytvoření něčeho podobného Obrazárně Velké Ameriky.

Autor: Filip Balogh