Krajinou České Kanady k hradu Landštejn

Přírodní scenérie, které Vám cyklistický výlet ukáže, jsou neopakovatelné a často překvapivě zachovalé. Málo kdo tuší, že na velké části zdejšího území ukončil před několika milióny let svou pouť skandinávský ledovec, který zde zanechal zvlněné lokality s dominantními balvany, dnes už obrostlými solitérními dřevinami - nápadně připomínajícími kanadský ráz krajiny. Výlet bude dále okořeněn prohlídkou nádherného kostela v obci Klášter, monumentální zříceninou Landštejn a Vysoký Kámen.

Vyjíždíme z malého městečka Nová Bystřice po cyklotrase č. 32 a po 5 km jízdy mírně zvlněnou zemědělskou krajinou přijíždíme do Kláštera. V obci stával původně klášter paulánů s kostelem, založený roku 1491 při pramenech, které byly považovány za léčivé. Ke klášteru patřil monumentální kostel Nejsvětější Trojice, jedna z nejvýznamnějších raně barokních staveb v jižních Čechách. Byl znovu postaven v letech 1668 - 1682 na půdoryse obdélníka. Jednolodní chrám stojící na břehu Klášterního rybníka má nyní pět párů postranních kaplí a hranolovou věž. V kostele je hodnotné raně barokní vybavení. Kromě kostela je veřejnosti přístupná i část původních podzemních chodeb. Pokračujeme dále, míjíme po pravé straně bunkr (muzeum č. opevnění), který je k dispozici i s průvodcem a po 6 km od Kláštera přijíždíme k dominantě České Kanady, kulturní památce, hradu Landštejn. Hrad Landštejn byl založen patrně z iniciativy samotného Přemysla Otakara I. poč. 13. stol. Měl se stát významnou oporou panovníka na stále neklidné česko-rakouské hranici, měl chránit pohraniční hvozdy. V této rozsáhlé a zachovalé zřícenině je umístěna u pokladny malá expozice archeologických nálezů, objevených v posledních letech. Z vyhlídkové věže hradu je krásný pohled na lesnatou krajinu České Kanady. O prázdninách každý víkend probíhají v areálu hradu šermířská klání, hudební nebo divadelní vystoupení. Po prohlídce hradu a event. občerstvení se vrátíme k rozc. Pod Landštejnem u hospody Holubník a od něj pojedeme vpravo po červené KČT a silnici směr U Vitíněvsi 0,5 km. Asi po 500 m odbočuje červená na louku na pěšinu, kde není povolen vjezd cyklistům, proto budeme pokračovat po silnici a na první křižovatce odbočíme vlevo. U rybníčku s kaplí přeměněnou na chatu se napojíme opět na červenou značku. Dále již trasa vede po nezpevněné svážnici. Stoupáme podél potůčku v terénu v lese obtížnosti /2/ (pozor - po deštích může být terén rozbahněn) a za rozcestím se napojíme na kvalitnější silnici. Mineme asfaltovou svážnici a pokračujeme rovně po nezpevněné svážnici. K rozc. U kamenného vrchu již stoupáme výrazněji, místy i obtížnosti /3/. Další průběh trasy nám opět bude určovat červená turistická značka (směr Vysoký kámen 7 km). Nyní již jedeme komfortněji po lesních cestách, přejedeme můstek přes potůček a přijedeme k silnici, která vede po hrázi Hamerského rybníka, též Focher. Odsud to je ke Klenovickým samotám jen 1,5 km po červené. Jedná se o velmi pěkné místo s alejí ovocných stromů a je rovněž, jako vše ostatní na této trase, velmi oblíbené cyklisty. Stoupáme mírně po zpevněné cestě do obce Kaproun s malebnou hospůdkou a ten, kdo má ještě dost energie a elánu, může pokračovat dále po silnici k rozcestí Pod Vysokým kamenem a od něj vystoupat 300-500 m v terénu k nejvyššímu vrchu Javořické pahorkatiny - Vysoký kámen. Vrch je tvořen obrovskými kamennými kvádry, odkud je pěkný výhled a můžete si zde odpočinout na vybudovaném posezení. Poté se vrátíme zpět do Kaprounu a za ním odbočíme vpravo na Senotín 3 km. Sjíždíme dolů pěknou krajinou České Kanady, kudy prochází i úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať je dlouhá 33 km, otevřená 1. 11. 1897. Tato unikátní technickou památkou dokumentuje vývoj železniční dopravy v ČR. Svézt se můžete ve vagónech z roku 1899. U železničního nádraží odbočíme vpravo na Senotín. Do cíle nás čeká ještě pěkný sjezd a ještě jedno výraznější stoupání obcí Hůrka, ze které je Nová Bystřice opravdu kousek.

Autor: Daniel Balogh