Kolem Prášilského jezera na vrchol Poledník

Tento výlet zahrnuje na šumavské poměry výrazné převýšení, které musíme překonat při výstupu na Poledník. Odměnou nám ale bude výjimečný kruhový výhled z rozhledny na Poledníku. Dalšími zajímavostmi na této trase jsou Prášilské jezero a Vchýnicko-Tetovský plavební kanál.

Náš okruh začneme u odstavného parkoviště naproti Informačního srubu Správy národního parku, který je postaven v místech bývalé osady Slunečná. Vydáme se po žluté 1,5 km směr „Slunečná-samoty" a dál po zelené a pak červené celkem 6,5 km až na vrchol Poledník.
Mírným stoupáním po udržované stopě projedeme kolem rozc. Slunečná samoty, až přijedeme k rozcestí Liščí díry, kde stávala bývalá Schwarzenbergská hájovna. Zde odbočíme vpravo a čeká nás 1 km stoupání /2-3/ k Prášilskému jezeru. Za svou existenci vděčí toto krásné horské jezero ledovci, který po svém ustoupení zde zanechal svou nepřehlédnutelnou stopu. Na západní straně se nad hladinou jezera zvedá 150 m vysoká karová stěna. Po prohlídce se vrátíme zpět a budeme pokračovat v náročném stoupání /2-3/ po udržované stopě přes sedlo Předěl, až po celkem 4,5 km staneme na vrcholu Poledníku (1315 m). Tomu dominuje 37 m vysoká rozhledna, kterou zde zřídila správa NP v r. 1998 úpravou vojenského objektu. Ten sloužil k odposlechu rádiového provozu v sousedním Německu. Za dobré viditelnosti v zimě z rozhledny uvidíme nejen všechny nejvyšší vrcholy Šumavy, ale i Alpy.
Z Poledníku se vrátíme 1,5 km k rozcestí Předěl, které se nachází v sedle mezi Polední horou a Jezerním hřbetem. Dále sjíždíme po zelené značce k rozcestí Bavorská cesta, kde odbočíme vpravo a pokračujeme v klesání /2/ tentokrát po modré značce 3,5 km až k bývalé hájence Javoří Pila.
Po tak dlouhém sjezdu určitě uvítáme příležitost se zahřát krátkým stoupáním /2-3/ k rozc. Pod Oblíkem. Poté nás čeká další 2 km dlouhý sjezd /2-3/ k Hakešické cestě, kterým se dostaneme k Vchýnicko - Tetovskému plavebnímu kanálu. Tento akvadukt s několika kamennými můstky byl vybudován jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Jeho původní využívaná délka byla 14,4 km a částečně vyzděné koryto je místy až 5 m široké. Nyní patří mezi významné technické památky na Šumavě. Budeme kolem něj téměř neznatelně klesat 4 km až k rozcestí Plavební kanál. Pokud se budeme chtít občerstvit, odbočíme zde vpravo a sjedeme 1,5 km po žluté do obce Staré Srní nebo až do Srní a tam můžeme navštívit některou z restaurací.
Jinak pokračujeme vlevo po žluté směr „bývalá Nová Studnice" 3 km. Tento úsek cesty je velmi zajímavý, protože charakter zdejší krajiny poněkud vybočuje z toho, na co jsme v této části Šumavy zvyklí. A to jednak proto, že budeme stoupavým traversem překonávat velmi prudký svah pokrytý starým smíšeným lesem, ale také proto, že se ve zdejších stráních dříve nacházelo asi 50 chalup. A tak zde uprostřed lesa nacházíme ovocné stromy, malé opuštěné palouky se zbytky kamenných základů, kamenné zídky, studánky a umrlčí kříže. To vše působí velmi tajuplným a za sychravého podvečera až úzkostným dojmem. U rozc. býv. Nová Studnice, kde kdysi vedla jediná cesta do Modravy, tento úsek končí. V závěru klesáme po žluté kolem bývalé střelnice až do Slunečné, kde se můžeme po krásném výletě ohřát v útulném srubu a zhodnotit zážitky z uplynulého dne.

Autor: Daniel Balogh