Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina. V okolí Kdyně jsou na strmých vrcholcích kopců často skryty zříceniny hradů, které jen podtrhují historickou významnost tohoto kraje.

Tento výlet jak už je patrné z názvu je soustředěný okolo malebného městečka Kdyně. Výchozí bod - rozcestí značených tras nalezneme na podlouhlém náměstí, kterému vévodí dvoupatrová budova radnice obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. K radnici přiléhá brána staré přádelny se sochou ležícího lva. Právě tato přádelna byla v r. 1853 největším průmyslovým závodem celého Plzeňska. Za náměstím se nachází objekt bývalé židovské synagogy, kde můžeme v současné době navštívit informační centrum a malé muzeum dokumentující historii města.
Z náměstí se vydáváme po žluté značce směr vrchol Koráb 3 km a můžeme se připravit na vydatné stupňující se stoupání. Nad městem u budov skladiště odbočíme ze silnice a prvně přes pole, které později vystřídá hustý les stoupáme přímo k našemu prvnímu cíli. Koráb je druhý nejvyšší vrchol Korábské vrchoviny dosahující nadmořské výšky 773 m, jehož turistickou atraktivitu doplňuje i turistická chata s rozhlednou. Je obklopen bohatě členitým krajem s četnými vrcholy, velice často pokrytými listnatými či smíšenými lesy. Pokud návštěvník vystoupí po schodech až do vyhlídkové gondoly, pak určitě nebude zklamán. Otevře se mu pohled do všech stran. Jako na dlani uvidí město Kdyni s nejbližším okolím a na obzoru táhnoucí se modravé pásmo Šumavy a Českého lesa.
Z Korábu nyní zaslouženě scházíme do sedla k rozcestí U sloupku, odkud nám další směr bude určovat červená značka. První odbočkou z našeho okruhu je 400 m dlouhý výstup k hradní zřícenině Nový Herštejn. Návrší se zříceninou porostlé mimořádně hodnotnými bučinami a suťovými lesy je již od roku 1933 vyhlášeno státní přírodní rezervací, která patří mezi vůbec nejstarší chráněná území v západních Čechách. V kontextu západních Čech patří i Nový Herštejn k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným hradním zříceninám, jež obzvláště na podzim, kdy je obklopen zlatožlutými korunami staletých buků a dubů, v nás zanechá nezapomenutelný dojem.
Během našeho dalšího putování můžeme v případě nedostatku tekutin i podruhé odbočit z naší trasy a to ke Kreslově studánce. Pár metrů od odbočky ke studánce pak již v rámci trasy zahneme na lesní pěšinu směr Hradisko Příkopy. O historii hradiště zvaném Příkopy či Starý Rýzmberk se bohužel psané dějiny nezmiňují, ale archeologická sonda tu odhalila pevné hradisko z 11. stol., které bylo pravděpodobně opuštěno po zbudování Rýzmberka. Oválné opevnění tvoří dvě hluboké terasovitě umístěné příkopy a jádro tzv. akropole je pak objata třetím hlubokým příkopem. Malebnost místa s impozantními lípami, v jejichž stínu roste množství chráněných rostlin, dokresluje starý dutý javor.
Pouze 1,5 km nás dělí od dalšího atraktivního bodu na této trase, kterým je roztomilá vesnička Podzámčí s řadou přízemních roubených domků šumavského typu. Historie vsi je bezprostředně spjata s hradem Rýzmberk vypínajícím se na vrcholku nejbližšího kopce. Naše poslední zacházka vede tedy 0,5 km vzhůru do kopce. Středověký hrad Rýzmberk byl založen r. 1279 a dnes již pouze skromné zbytky upomínají na jeho slavnou a barvitou historii. Až v období romantického 19. stol. se na hrad opět vrátil život, když zde rod Stadionů nechal vystavět dnešní rozhlednu, hradní hospůdku a kryté taneční parkety. V amfiteátru pod zříceninou hradu je každoročně pořádán proslulý festival folkové a country hudby "Rýzmberský hradní guláš ".
Do Kdyně se vracíme po silničce s nádhernými výhledy na město a jeho okolí. Na závěr můžeme obdivovat nejvýznamnější památku Kdyně - kostel sv. Mikuláše.

Autor: Filip Balogh