Vydejte se s námi do Šluknovského výběžku, který je charakteristický překrýváním kultur tří oblastí: české, saské a lužické. Rozkládá se převážně na Šluknovské pahorkatině, jihovýchodní částí však zasahuje do Lužických hor a jihozápadní zase do národního parku České Švýcarsko. Jedinečný ráz krajiny je tak působivý, že dal vzniku rozličným rozhlednám na vrcholcích hor, které nás pak uchvátí nezapomenutelnými výhledy na všechnu tu krásu okolo.

Itinerář: Dymník u Rumburku – Vlčí Hora – Tanečnice u Mikulášovic

1) Rozhledna na vrcholu Dymník

První rozhlednou tohoto výletu, kterou navštívíme bude rozhledna na vrcholu Dymník. Známý výletní vrch vypínající se do výšky 516 m n. m. je složen z čediče, který na vrcholových skalkách projevuje slabé náznaky sloupcovité odlučnosti. Na tomto protáhlém vrchu je postavena 15 metrů vysoká kamenná rozhledna umožňující shlédnout poklidnou krajinu v okolí Rumburku. Na rozdíl od většiny rozhleden, které nechaly postavit různé turistické spolky, se o výstavbu rozhledny na Dymníku zasloužil radní města Rumburk, August Wenschuch. Rozhledna byla otevřena v září 1896 a po zásluze pojmenována Augustovou věží. Od té doby nabízela okouzlující pohledy návštěvníkům Dymníku po několik desítek let. Bohužel se ale začalo zapomínat na údržbu a rozhledna chátrala. Na počátku 90. let byla už ve velice špatném stavu. Proto rumburští turisté upořádali sbírku, která probíhala v letech 1993-1994 po celém děčínském okrese. Lidé do ní přispěli desetitisíci, a proto mohla být rozhledna roku 1995 s velkou slávou znovuotevřena. Ten, kdo vystoupá 82 kamenných a železných schodů, spatří nádherný výhled do okolní krajiny. Rozhledna se nachází cca 2 km západně od Rumburku a autem se dá dojet až k restauraci Dymník, kde je možno zaparkovat. Zde začíná modře značená turistická cesta a pěšky na nedaleký vrchol s rozhlednou je to jen pár minut.

2) Rozhledna Vlčí hora

Z Dymníku se vrátíme do Rumburku, kde si můžeme udělat krátkou zastávku. Na náměstí se můžeme podívat na komplex historických budov zahrnující loretu, bývalý komplex kapucínského kláštera, ve kterém v současné době sídlí městská knihovna a klášterní kostel sv. Vavřince. Do obce Vlčí Hora pak můžeme dojet, buď přes Dolní a Staré Křečany a obec Zahrady, nebo po silnici č. 9, na kruhovém objezdu směr Krásná Lípa a dále po silnici č. 265. Rozhledna se nachází přímo nad obcí Vlčí hora, kde je možno zanechat vozidlo na parkovišti u kostela. Odtud se pokračuje pěšky k rozhledně vzdálené cca 1 km. Přístup je dobře vyznačen turistickým značením. Tato výrazná krajinná dominanta je čtvrtým nejvyšším vrchem Šluknovské pahorkatiny. Rozhledna na čedičovém podloží je po úpravách vysoká 16 metrů a ze zaskleného ochozu se naskýtá ojedinělý výhled do krajiny české i německé. Nápad na postavení rozhledny dostal novopečený Horský Spolek pro Nejsevernější Čechy který vznikl roku 1885. V roce 1888 začala stavba rozhledny podle plánů architekta Josefa Hampela. A už za rok se mohli při slavnostním otevření první návštěvníci kochat nádherným výhledem z této vskutku krásné věže. Roku 1908 byla rozhledna zastřešena a zasklena a dostala dnešní vzhled. Po válce byla v rukou soukromníků a od roku 1998 se o ni stará KČT. Uvnitř rozhledny je malá pokladna bez možnosti občerstvení.

3) Rozhledna na vrcholu Tanečnice

Když se vrátíme k autu, pokračujeme dále po silnici č. 265 do Mikulášovic. Na náměstí v Mikulášovicích je památník osvoboditelům – vojskům 2. polské armády. Městečku dominuje kostel sv. Mikuláše postavený v letech 1551 – 55, zbarokizován a rozšířen do dnešní podoby. Ojediněle se zde dochovaly klasicistní městské domy a dřevěné patrové domky s podstávkami. Na rozhlednu s restaurací se dostaneme autem po horší asfaltové cestě ve směru na ves Tomášov a před Tomášovem je odbočka vpravo na štěrkovou lesní cestu (modrá KČT) stoupající cca 1,6 kilometru až na vrchol Tanečnice. Kamenná rozhledna na vrcholu patří mezi nejseverněji položené rozhledny v České republice a poskytuje vynikající kruhový rozhled jak na velkou část severních Čech, tak i daleko do Německa. Prvním vyhlídkovým objektem zde byla dřevěná vyměřovací věž. Někdy po roce 1885 vznikly plány na výstavbu nové osmipatrové dřevěné rozhledny vysoké 26 metrů! Její otevření se konalo v květnu roku 1887 a vydržela sloužit veřejnosti až do roku 1903, kdy byla při jarní bouři poškozena a následně musela být kvůli bezpečnosti snesena. Současná rozhledna s osmibokým půdorysem, jejíž plány navrhl stavitel Josef Schulze, je vysoká 16 metrů. Položení základního kamene se konalo 10. července 1904 a 28. května následujícího roku byla pod názvem Bismarckova věž stavba slavnostně otevřena.

Zákres v mapě

mapa výletu