Přechod nádherného hřebene z Pavlova do Mikulova nám nabízí spoustu krásných výhledů, horolezeckých terénů a především dvě romantické hradní zříceniny.

Trasa začíná v obci Pavlov od rozcestníku umístěného u potravin. Vydáváme se po zelené značce 2 km do sedla pod zříceninou Dívčí hrady. Celý tento úsek stoupáme obtížností /2-3/, nejprve kolem vinic a pak lesem až k rozc. Pod zříceninou.

Po 100 m dojdeme po červené k rozsáhlé zřícenině Dívčí hrady, odkud se nám nabízejí krásné výhledy na vodní nádrž Nové Mlýny a malebné vesničky v údolí pod zříceninou. Zřícenina hradu Dívčí Hrady (též Děvičky) je dominanta severovýchodního okraje hřebene masívu Děvína v Pavlovských vrších. Stavební rozbor hradu dokládá jeho původ ze 14. stol. Sídlo obklopovaly vysoké hradební zdi a do vnitřního hradu se přicházelo dvěma branami. Jan Lucemburský zastavil hrad pánu z Lichtenštejna, čímž strategický význam stavby poklesl. Situace se změnila ve 30. letech 16. stol., kdy hrozil turecký vpád. Nebezpečí si vynutilo další úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté pevnostní věže. Později byla přestavěna i obytná křídla. Bohužel za třicetileté války byl hrad pobořen Švédy a sloužil potom jen jako hlásná strážní pevnůstka varující před blížícími se Turky. Koncem 18. stol. ještě sloužil hradní zvon, jímž se ohlašovalo nebezpečí či živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadal a stal se zásobárnou stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí.

Zpět od rozc. Pod zříceninou pokračujeme po modré směr Perná. Po 2 km míjíme rozc. Nad soutěskou a klesáme 1 km obtížností /1-2/ po modré k rozc. Pod Martinkou (360 m). V okolí Martinky jsou mohutná skaliska s odjištěnými horolezeckými trasami. Vlevo podél skály lze dojít ke skalnímu oknu vzniklému zaklíněním obrovského balvanu v úzkém kaňonu, kterým se dá projít ke krátké via ferratě /3!/ vedoucí na vrchol Martinky. Z Martinky se můžeme opět pokochat výhledy na další část obrovské vodní nádrže Nové Mlýny.

Stejnou (neznačenou) cestou po skále se vrátíme k rozc. Pod Martinkou a stoupáme po modré do krátkého kopce /2-3/ směr Perná. Po 200 m překračujeme dřevěný plot, za kterým se rozprostírá louka. Po levé straně si můžeme všimnout cedulky (Návštěvní řád), od které vede cestička k jiným nově odjištěným horolezeckým cestám. Modrá značka ovšem pokračuje rovně přes louku k rozc. Perná, odkud jdeme po červené směr Mikulov (náměstí) 7 km.

V Klenticích si můžeme odpočinout a posilnit se v místním občerstvení. Z vesničky pak 1 km vyšlapeme do kopce /2-3/ ke druhé hradní zřícenině - Sirotčí Hrádek. Sirotčí Hrádek je připomínán již ve 13. století jako pomezní hrad. Roku 1645 byl dobyt a rozbořen Švédy, od té doby je pustý. Dnešní zřícenina je rozložena na dvou strmých vápencových skalních útesech na západním okraji Klentice. Jižní skála, k níž chránila přístup brána s padací mříží, je zakončena nevelkou plošinou se zbytky třípatrového hradního paláce. Na severní skále, kde stávala věž, jsou fragmenty hrádku méně zachovalé. Ze skalních útesů se zříceninou je daleký výhled.

Asi 100 m pod zříceninou narazíme na rozc. Sirotčí hrad (sedlo) a pokračujeme po červené přes Stolovou horu, ze které se nám obnažuje celý hřeben Pavlovských vrchů s Dívčím hradem, rozhlednou Děvín a Sirotčím hrádkem.

Po 1,5 km míjíme rozc. Pod tabulovou horou a scházíme na silnici směr Mikulov. U rozc. Turold (282 m) je nově vybudovaná naučná stezka, jež spočívá v 300 m dlouhém okruhu s několika informačními tabulemi přes přední, zadní lom a jeskyni Turold. Na náměstí do Mikulova, kde túra končí, dojdeme kolem skalisek s parádním výhledem na město a kolem starého židovského hřbitova.

Autor: Filip Balogh