Cyklistika v nejzápadnější části České republiky

Ašská vrchovina nám nabízí plno malebných scenérií a historických zajímavostí snadno dostupných každému cyklistovi. Podíváme se do přírodních parků Smrčiny a Halštrov, navštívíme města Aš a Hranice.

Okružní výlet v nejzápadnějším cípu naší vlasti zahájíme kde jinde než v nejzápadněji položeném městě Čech - v Aši. Za povšimnutí rozhodně stojí novorenesanční kostel sv. Mikuláše a u něj zámeček, ve kterém je umístěno Ašské muzeum s expozicí textilní výroby. V parčíku u zámečku jsou soustředěny kamenné smírčí kříže - doklad středověkého práva a barokní kamenný reliéf s císařským znakem z roku 1724.
Vyjedeme po trase č. 2058 směr „Nad peklem". Z Masarykova náměstí, kde se dnes vyjímá nová kašna s vyobrazením znaku města - tří lipanů, sjedeme na náměstí s kašnou a sochou J. W. Goetha. Projedeme kolem rodinných domků a po silnici lemované alejí se dostaneme ven z města. Po chvíli naše trasa odbočí na bývalou vojenskou pohraniční cestu, která nás střídavým stoupáním a sjezdy /2-3/ přivede do malebné krajiny přírodního parku Smrčiny. Za Nad Peklem nepřehlédněte pěkná mokřadla na Lužním potoku.
U U Lenka máme možnost si protáhnout výlet o dalších 5 km a zajet si k trojmezí - styčnému bodu 3 zemí - Čech, Bavorska a Saska. U trojmezí je též patrný náhon, mlýnský kámen a jímací štola s hrází z původního hamru. Kratší varianta je lehký sjezd /1-2/ do údolí Rokytnice kolem oplocených bývalých vojenských objektů a u turistického Trojmezí (570 m) si můžeme vybrat, zda do města Hranice pojedeme po terénní cestě zároveň s červenou nebo po silnici a trase č. 2058 (v obou případech nás čeká jedno stoupání /2-3/).
Město Hranice patřilo do poloviny 19. století k významným střediskům textilního průmyslu. Z architektonických památek si můžeme prohlédnout evangelický kostel z roku 1682, mladší novorománský kostel P. Marie se dvěma věžemi a řadu hrázděných i roubených patrových domů.
Z náměstí jedeme po silnici a trase č. 2057 směr „Podhradí". Od vodárenské nádrže u bývalé Olejárky začneme stoupat /2/ do osady Pastviny, kde se opět přiblížíme k přírodní památce Lužní potok, kde se otevřou pěkné výhledy na přírodní park Smrčiny. Vystoupáme /2-3/ k vrcholu Loupežník (707 m) a po krátkém ostrém sjezdu /2-3/ odbočíme na zelenou značku směr „Podhradí". Projíždíme kolem pozůstatků barokního parku, poplužního dvora a převážně terénně sjíždíme /2/ po louce podél potůčku lemovaném stromy. Od Podhradí (548 m) to je ke zřícenině hradu Neuberg, který byl postaven na skalnatém ostrohu, pouze 300 m. První dominantou, které si všimneme, je kostel Dobrého Pastýře, nejstarší evangelický kostel v bývalém Rakousko-Uhersku. Kousek nad kostelem nalezneme nejstarší stavbu Ašského výběžku pocházející z počátku 13. století - 22 m vysokou válcovou věž a základy hradních budov ranně gotického hradu Neuberg. V areálu zříceniny nalezneme v ruinách Starý i Nový zámek.
Další směr našeho výletu nám bude i nadále určovat zelená a trasa č. 2061. Pohodovou cestou míjíme údolní nádrž na Bílém Halštrovu (534 m) sloužící jako zdroj pitné vody pro Aš. V osadě Dolní Paseky (545 m) najdete pavilon s radioaktivním pramenem. Za Vernéřovem nás čeká 1 km dlouhý kopec /3/ a pak mírné stoupání přes Halštrovský les. Po krátkém terénním stoupání /2-3/ můžeme kolo opřít u roubeného odpočívadla a zajít po haťovém chodníčku k pramenu Bílého Halštrova, který je vyhledávaným cílem především německých turistů, pro které má řeka Elster podobný význam jako pro Čechy Vltava.
Od Pramene Bílý Halštrov ještě chvíli stoupáme /2/ po lesní pěšině, až začneme postupně nabírat rychlost během sjezdu /2-3/ do vesničky Výhledy, kde se napojíme na trasu č. 2057 a stále sjíždíme /2/ do Skalky. Kousek od místní restaurace odbočíme na modrou, která nás dovede kolem golfového areálu a rybníku Dolní Ovčín do Hazlova. Pradávná historie tohoto městečka je spojována s kostelem a hradem, později zámkem.
Trasa č. 2065 nás povede z Hazlova do Kančího údolí přes vesničku Polná se zachovalými hrázděnými domy a kolem malebného jezírka lemovaného skalisky. Z Kančího údolí šlapeme kolem Slatinného potoka, až v závěru vystoupáme z údolí, kde si můžete prohlédnout historické hraniční mezníky z roku 1754 mezi Čechy a Bavorskem.
Dál dlouze sjíždíme /2/ polní cestou s pěknými výhledy. Projedeme kolem rybníčku Hliniště, přejedeme železnici a mineme dva pozoruhodné kostely v Mokřinách. Na křižovatce se napojíme na trasu č. 2057 a absolvujeme poslední stoupání /2-3/ zpět do centra Aše.

Autor: Filip Balogh