Běžkařský okruh mezi Stožeckým sedlem a vrcholem Luže

Lužické hory nabízejí turistům pestrou paletu zajímavostí. Během 22 km uvidíte lidovou architekturu ve vesničkách, skalní bránu a zříceninu hradu Milštejn, pozůstatky ČS opevnění a bizarní skalní útvary skryté v lesích.

Výchozím bodem výletu je odstavné parkoviště v Stožeckém sedle, které se nachází na frekventované silnici z Rumburku do Nového Boru. Kousek nad parkovištěm je i turistický rozcestník Stožecké sedlo. Od něj se vydáme po modré 2 km směr „Nová Huť". Značka vede podél již zmiňované silnice. Naštěstí  se jí můžeme vyhnout tak, že přejdeme na její druhou stranu, kde je asi 20 m od silnice vedena běžkařská stopa souběžně se silnicí. Protože se jedná o klesání /2/, přijedeme za chvíli k rozcestí Nová Huť. Od rozcestí pokračujeme po zelené směr „Rousínov" 5,5 km (žel. stanice Jedlová 400m). Prvních 500 m ještě jedeme podél levé strany silnice, pak zelená odbočí do lesa. Převážně mírně klesáme /1-2/ až do obce Rousínov, kde se nachází řada roubených lidových staveb.
Obcí projedeme rovně až k rozcestníku Rousínov, kde odbočíme vlevo na červenou směr „Milštejn". Hned za obcí vystoupáme asi 300m do prudšího kopce /2-3/, abychom zase sjeli na jeho druhou stranu /2-3/. Tím se dostaneme do údolí Kohoutího potoka, kterým vede proplužená lesácká cesta až po zříceninu hradu Milštejn. Tak jako většina jiných hradů se i tento nachází na vyvýšenině. To znamená, že budeme muset k němu vytrvale stoupat. Zprvu jen mírně /1-2/, ale závěrečných 500 m je již pořádný kopec /2-3/. Tato námaha se nám určitě vyplatí, protože toto místo patří k těm nejatraktivnějším z celé trasy. Ze samotného středověkého hradu postaveného v 13. až 14.stol. se toho moc nedochovalo, ale pískovcový skalní masív, na kterém byl hrad postaven, za pozornost jistě stojí. Především skalní brána o šířce 5 m a výšce až 3,5 m, která se nachází v zadní části masívu.
Od rozcestníku Milštejn pokračujeme stále po červené. Kousek budeme ještě stoupat a pak už nás čeká zasloužený 2 km sjezd až k rozcestníku Nádrž Naděje. Cestou budeme projíždět kolem odbočky k „Ledové jeskyni", kterou můžeme s klidným svědomím minout, protože kromě prudkého stoupání do kopce a pohledu na zamřížovanou díru do skály, nám nic nenabídne. Za rozcestníkem Nádrž naděje se nám bude hodit energie ušetřená sjezdem ke stoupání /2-3/ až na začátek obce Horní Světlá. Horní Světlá je velmi malebná horská ves se spoustou zachovalých roubených staveb. Z obce pokračujeme stále po červené 1 km nahoru /2/ k Chatě Luž. Ta je vyhledávaným a oblíbeným cílem českých i německých turistů. Nepochybně k tomu přispívá dobrá kuchyň i obsluha.
Po případném občerstvení pokračujeme po červené 3,5 km podél česko-německé hranice k rozcestí „Pod Ptačincem". Cestou si musíme stále hlídat značení, ať se omylem nevydáme na některý z německých běžkařských okruhů. Pěknou hřebenovku ukončíme sjezdem /2/ k rozcestí Pod Ptačincem, kde odbočíme vlevo na modrou směr „Pětikostelní kámen" 2,5 km. Mírným stoupáním projedeme kolem pískovcové skály Vrabčí kamen a začneme výrazněji stoupat /2/ po úpatí Pěnkavčího vrchu. Až doposud jsme byli především v jehličnatých lesích, nyní pojedeme až k Pětikostelnímu kameni v hustém bukovém lese. Krátkým, ale prudkým /3/ sjezdem se dostaneme k rozcestí Pětikostelní kámen. Kámen se nachází asi 100 m vpravo od rozcestí a nabídne nám letecký pohled dolů do údolí. Na závěr nás už čeká jen 0,5 km dlouhý sjezd /3/ úzkou úvozovou cestou až do Stožeckého sedla, kde náš výlet končí.

Autor: Daniel Balogh