Zámek v Lešné vznikl na místě původního letního sídla hraběcí rodiny Seilernů v roce 1891, kdy byly ukončeny stavební práce pod vedením vídeňského architekta Viktora Siedeka. V letech 1892-1893 se provádělo náročné vybavování interiérů. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Po sedmi letech tak vniklo přepychové a velmi komfortní sídlo.
Vnitřní prostory zámku jsou rozčleněny tak, že suterén skýtal kuchyni, kotelnu, provozní a skladovací místnosti. Přízemí sloužilo jako reprezentační prostory, kde Seilernové přijímali návštěvy. Největší místností celého zámku je tzv. sál předků. Díky své dřevořezbářské výzdobě patří mezi nejkrásnější zámecké interiéry. Nachází se zde nejbohatěji vyřezávaný kazetový strop a portrétní galerie původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. V prvním patře byly obytné místnosti hraběcí rodiny a druhé (podkrovní) patro obsahovalo hlavně pokoje pro hosty.
Stejně zajímavé jako zámek je i jeho okolí. K nejstarším budovám patří část budovy současného pavilonu primátů, jejíž historie se vztahuje asi k roku 1813. Tehdy zde stále nevelká kuchyně pro starý zámek, která byla v roce 1896 přestavěna na zámeckou prádelnu a kolem roku 1960 na pavilon opic. Naproti zámku byla v roce 1823 postavena budova nazvaná Tyrolský dům. Původně se v přízemí nacházely především místnosti pro sloužící, v prvním patře pak bylo patnáct pohodlně a nákladně zařízených pokojů pro panstvo. V letech 1892-94 vznikl na Lešné nový stájový komplex budov, které zahrnovaly vlastní stáje, kočárovny a zimní velkou jízdárnu.