Suchý Vrch

Suchý Vrch je dvouvrcholový protáhlý masiv, nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny, je to nejvyšší kóta v samostatném, většinou zalesněném hřebenu, který Tichá Orlice odděluje od vlastního hřebenu Orlických hor. Přes vrchol vede Jiráskova horská cesta.

V okolí se mu také říká Černý vrch, protože jeho stráně zarostlé jehličnany se zdálky spíš černají než zelenají. Ale název Suchý vrch je případnější, protože na něm není kapka vody, žádný pramínek, žádný potůček, žádné jezírko. A přitom na jeho vrcholu je koupaliště. Ale to už je záležitost lidí, kterým se zalíbil tenhle rozložitý jehlanec se širokým temenem.

Poprvé, někdy kolem roku 1910 padl do oka turistům z Lanškrouna. Buď proto, nebo přesto, že dostat se vysokým lesem po málo schůdné cestě k jeho vrcholu patřilo k vrcholným turistickým výkonům. Ale tam čeká divoká krása a pohádková vyhlídka.
Tak se Suchý vrch stal báječným turistickým cílem. V létě i v zimě - ze všech stran se na něj vedou turistické stezky. Místní ze tří měst, do nichž je ze Suchého vrchu stejně daleko, tedy z Jablonného nad Orlicí, Králík a Mladkova, a také dálková, červeně značená, která začíná v Novém Městě nad Metují a sleduje celý hřbet Orlických hor.

Přístup:
Na Suchý vrch vede úzká silnička z Červenovodského sedla, kterým prochází silnice č. 11.