Pec pod Sněžkou

Nejdříve osídlenou částí dnešní Pece pod Sněžkou byla hornická osada Obří důl.
Název obce souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud, které se v Obřím dole těžily od 16. do 19. století.
První přesný záznam o dolování je z roku 1511. Těžily se tu hlavně měděné rudy a arzenopyrit. Těžba nerostů v Peci trvala s různými přestávkami až do roku 1959, kdy hornický ruch ustal úplně po více než 450 letech.
Samotná Pec vznikla až koncem 16. století, tehdy jako třetí část Velké Úpy. Vděčí za to rozsáhlé lesní těžbě pro potřeby kutnohorských dolů. Do Krkonoš byli povoláni dřevaři ze Štýrska, Korutan a Tyrol, kteří na vzniklých mýtinách zakládali luční enklávy, stavěli si obydlí (tzv. boudy) a chovali hovězí dobytek a kozy.
Rozvoj turistického ruchu v druhé polovině minulého století dal osadníkům nový zdroj obživy. Nejprve turistům poskytovali nocleh na seně, později však přizpůsobovali svá obydlí k pronajímání pokojů a vznikaly tak chaty, penziony a hotely. Vyhledávaným turistickým střediskem se Pec pod Sněžkou stala po první světové válce a původní hornická osada se postupně přeměnila na vyhlášené centrum cestovního ruchu.
Pec pod Sněžkou je přirozeným centrem východní části Krkonoš s poměrně dobrou vybaveností a vlastní neopakovatelnou atmosférou, kterou by si žádný turista neměl nechat ujít. Ve městě žije trvale přes 580 obyvatel, ovšem kapacita ubytovacích zařízení je přibližně 8 500 lůžek.

Přístup:
Z Prahy D11 směr Hradec Králové, sjezd exit 42 směr Poděbrady-východ, dále pokračuje trasa Jičín, Nová Paka, Pec pod Sněžkou. (vzdálenost Praha/Pec 160km)