Rokytnice nad Jizerou

Město v údolí Huťského potoka bylo zřejmě založeno kolem roku 1574. První obyvatelé zde živili těžbou dřeva, mědi, stříbra a olova. Jméno získala Rokytnice od Huťského potoka. Původně se mu říkalo Rokytnice podle přídavného jména rokytná, což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami).
V roce 1625 nechal zdejší ložiska prozkoumat Albrecht z Valdštejna, který zároveň zlepšil životní podmínky zdejších horníků. Po Valdštejnově smrti význam dolů opět upadá. Od té doby se až do 20.století zdejší obyvatelstvo snažilo hornickou činnost obnovit, ale nikdy se jim to již nepodařilo.

Od vzniku města se rozvíjí také v oblasti tradiční sklářství. I po třicetileté válce byli občané Rokytnice většinou protestantského vyznání, z čehož plynuly ne zcela úspěšné snahy o rekatolizaci. V 18. století docházelo ve městě ke vzpourám poddanstva. V tomto období byly založeny první textilní podniky.Roku 1903 byla ve středu města postavena secesní radnice s 37 m vysokou věží, v sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Celkem zahrnuje čtyři malebné části: Horní a Dolní Rokytnice, Františkov a Hleďsebe. V minulosti ji významně ovlivnil textilní a sklářský průmysl. Nádherná příroda a možnost aktivní či pasivní dovolené jsou hlavním lákadlem, které dnes obec nabízí.

Přístup:
Údolím Jizery na západním okraji města prochází významná východočeská silnice I.třídy č. 14 z Liberce přes Jablonec nad Nisou, Jilemnici, Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí do Anenské Studánky (okres Svitavy). V tomto údolí také začíná a má svoji první stanici železniční trať Rokytnice - Jilemnice - Martinice v Krkonoších. Osou města je relativně krátká spojovací komunikace II.třídy č. 294 z Rokytnice přes horský hřeben do Vítkovic.